"Chtěl jsem hrát ligu i doma, ale po návratu do Viktorie v roce 2008 to nějak nevyšlo," říká blonďatý záložník, který se stal jednou z opor fotbalistů SK Senco.
Ve Viktorii začínal v roce 1985 a talentovaného fotbalistu čekal známý koloběh. Přípravka, pak 33. základní škola ve Skvrňanech se zaměřením na fotbal a přísný dohled trenéra Žaloudka.
Viktoriánský dorost, reprezentační starty za mládežnické výběry, start na ME do 16 let v roce 1995 a velký zlom o rok později. Nabídka do akademie holandského Feyenoordu Rotterdam.
"V akademii jsem byl dva roky. Pak jsem hostoval v druholigovém Excelsioru Rotterdam další dva roky a poté přestoupil do ligového Nijmingenu, kde jsem hrál více než tři sezony," vzpomíná Šimr.
Jeho další cesta vedla do Polska. Téměř dva roky hrál nejvyšší soutěž za Amicu Wronski, ale pod větrné mlýny v Nizozemí se znovu vrátil.
Tentokrát na více než jeden rok a znovu do Excelsioru, ovšem v té době již prvoligového. Návrat do vlasti? "Nevyšel mi přestup do Viktorie a brzy se ozval trenér Ivan Kovács a pak i prezident Doubravky Vladimír Chaloupek. Nejdříve jsem přišel na hostování, pak na přestup."
Šimr nyní společně se Sýkorou, Smíškem a Novákem tvoří čtyřlístek odchovanců Viktorie, kteří oblékají dres Senca.
V civilním životě blonďatý záložník podniká se svým otcem. A dobře ví, že záchrana divize nebude na jaře vůbec lehká.
"Je to ale i moje priorita. Chceme se rychle dostat z nebezpečného pásma a zapracovat do mužstva nové kluky. Co nám nejvíc chybí? Určitě více gólů," říká fotbalista, který zároveň přeje titul Viktorii. "Na podzim hrála skvěle a dokázala to hlavně útočným fotbalem."
