Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

Nízké ceny vepřového drtí zemědělce. V Meclově s chovem prasat končí

  • 45
Firma Meclovská zemědělská končí s chovem prasat. Uvedl to její ředitel Jaroslav Hána. Pokud se ceny vepřového masa výrazněji nezvednou, zamíří ke stejnému rozhodnutí i další podniky v Plzeňském kraji.

V Meclovské zemědělské ukončí chov prasat. Na vině jsou padající ceny masa kvůli levným dovozům ze zahraničí, například z Německa. Chov prasat vytváří zemědělcům ztráty, protože výkupní ceny vepřového masa nepokrývají náklady.

Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie (EU), se počet chovaných zvířat snížil na polovinu. Podle zemědělců může situaci změnit jen srovnání dotací se státy, odkud se do Česka levné vepřové maso dováží.

„Chov prasat jsme dotovali z jiných komodit, například z mléka, ale teď máme problémy i s mlékem,“ vysvětlil ředitel Jaroslav Hána důvody, které vedly Meclovskou zemědělskou k ukončení chovu.

V současnosti má společnost tři tisíce kusů prasat, z toho 270 prasnic. Roční odchov se pohybuje okolo 24 kusů na prasnici.

Pavel Raška, ředitel společnosti Maňovická zemědělská, uvedl, že kdyby firma nedostala v minulosti dotace na prasečák, kde je podmínkou pětiletá udržitelnost chovu, tak by o podobném kroku také uvažoval. Maňovičtí už totiž nemají kam sáhnout, aby ušetřili.

Ve srovnání s rokem 1990, kdy tam v rostlinné a živočišné výrobě pracovalo 120 lidí, jich dnes firma zaměstnává polovinu. „Dřív se v zemědělství šetřilo, dnes se shánějí dotace,“ komentoval Raška způsob, jak nyní v českém zemědělství přežít.

Zhruba 35 procent příjmů Maňovické zemědělské dnes tvoří právě dotace. Z EU se podle Rašky ale nedají získat peníze na zvýšení produkce, ale třeba na zlepšení životních podmínek zvířat.

„Na to EU slyší, proto jsme odstranili klece a prasečák jsme přestavěli tak, aby zvířata měla lepší podmínky,“ popsal Raška. Podobně se prý dají získat peníze na zlepšení pracovních podmínek lidí.

Podle zemědělců z Plzeňského kraje žijí z dotací i jejich kolegové na západ od hranic. Výše příspěvků je ale například v Německu, Francii, Holandsku či Dánsku mnohem vyšší než v Česku. „Proto český výkrm prasat nemůže konkurovat dovozům a stavy se tenčí,“ poznamenal ředitel Žihelského statku Miloslav Vaňourek.

Podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jana Stibala je nyní průměrná cena vepřového na 35 korunách za kilogram, zatímco předloni byla o 16 korun výše.

Počty chovaných vepřů jsou na historickém minimu

Data Českého statistického úřadu uvádějí, že v roce 1989 se v Česku chovalo 4,6 milionu prasat, loni v dubnu jich bylo necelých 1,6 milionu. „Z hlediska stavů prasat jsme nyní na nižší úrovni než po válce v roce 1945. Jsme zkrátka na historickém minimu,“ popsal Stibal.

Vysvětlil, že soběstačnost v oblasti vepřového masa je pod úrovní padesáti procent. „Přitom spotřeba je u nás poměrně vysoká a stabilní, na rozdíl od států západní Evropy, kde klesá. V Česku se spotřebuje 41 kilogramů na hlavu za rok. Kdyby mi před lety někdo řekl, že každé druhé kilo vepřového se bude dovážet, třeba ze Španělska, nevěřil bych tomu,“ dodal Stibal.

Podle Vaňourka ale není chyba na straně Evropské unie. „Je to chyba české zemědělské politiky, která se musí rozhodnout, jestli dotovat stejně jako jiné státy, kde praktikují politiku skrytých dotací například z regionálních rozpočtů, nebo jestli se s prasaty či kravami rozloučíme,“ poznamenal Vaňourek. Narážel na to, že mléko se už několik měsíců v Česku také produkuje hluboko pod výrobními náklady.