Rozsáhlý areál kláštera v Chotěšově potřebuje velkou rekonstrukci.

Rozsáhlý areál kláštera v Chotěšově potřebuje velkou rekonstrukci. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Klášteru v Chotěšově se zablesklo na lepší časy, dotace zrychlí obnovu

  • 0
Jednu z nejvýznamnějších historických památek v Plzeňském kraji, klášter v Chotěšově, čeká začátek výrazné etapy rekonstrukce. Obnova zchátralého areálu probíhá u několik let, ale dosud kvůli nedostatku peněz postupovala pomalu.

Letos se na obnovu kláštera podařilo získat desítky milionů z evropské dotace. To umožní, aby se práce rozjely ve větším tempu.

„Chotěšov dostane 55 milionů korun. Vzhledem k tomu, že na financování se musí podílet vlastník, kterým je obec, bude se celkem jednat o víc než 60 milionů, což už je úctyhodná částka,“ řekl architekt Jan Soukup, který s obnovou kláštera pomáhá.

Areál by ale potřeboval na celkovou obnovu výrazně víc peněz, odhadem zhruba miliardu. Nicméně využití poslední dotace už přinese podstatné změny.

„Kdo tam přijde, ten to pozná. Bude tam ze strany, kde lidé přichází, zčásti opravená fasáda. Také se vylepší dosud trochu amatérské muzeum. Chceme ho dostat na profesionální úroveň. Bude tam expozice věnovaná historii kláštera, začneme pracovat na depozitáři barokních plastik. V kapitulní síni, kde se konají koncerty, budou restaurované fresky,“ přibližuje Soukup.

Za čtvrt století do kláštera směřovalo 60 milionů

Architekt a další příznivci chotěšovské památky se snaží udržet klášter živý, aby se v něm odehrávaly akce pro lidi. „A aby nám vydržel do nějakých lepších časů a měl šanci se dočkat celkové rekonstrukce. Jestli takové časy přijdou, je těžké říct. Ale jsme povinni pro to něco udělat,“ uvedl Soukup.

V posledním čtvrtstoletí se už podařilo na záchranu kláštera sehnat zhruba 60 milionů korun. Jiné velké kláštery v západních Čechách, jako je například ten v Plasích nebo v Teplé, mají za sebou výraznější obnovu.

„My jsme v Chotěšově měli problém, že nám pro areál chyběla náplň. To je hendikep. Kdysi v devadesátých letech jsme klášter nabízeli k užívání za korunu tomu, kdo jej během let postupně opraví. Přihlásilo se padesát zájemců, ale ani jeden se do toho pak nepustil. Jeden ze zájemců měl například mimořádně kuriózní nápad. Navrhoval, že by se rozebral krov a pak zase postavil v parku a využil se k vybudování restaurace. Ale co bychom dělali se zbytkem kláštera, už nám neporadil,“ zavzpomínal Soukup.