Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzácnou brdskou přírodu mají před náletovými dřevinami uchránit krávy

  20:15aktualizováno  20:15
Několik hektarů plochy u Padrťských rybníků v Chráněné krajinné oblasti Brdy je nově obehnáno ohradníkem. Ochránci přírody společně s Vojenskými lesy a statky tady zkoušejí ochránit území před náletovými dřevinami nasazením skotu.

Před náletovými dřevinami mají brdskou přírodu uchránit krávy. | foto: AOPK ČR

Krávy se mají postarat o to, aby unikátní krajina zůstala zachovaná i pro další generace. „V okolí Padrťských rybníků bylo před šedesáti lety několik obcí a hospodařili tu místní sedláci. Po vzniku vojenského prostoru zde byla tanková střelnice a bezlesí pomáhal udržovat vojenský výcvik. S ohledem na zatížení území municí, bodové podmáčení, nerovnosti terénu a velkou plochu nepřichází nyní v úvahu jiná péče o část bezlesí, než pastva. Ruční kosení by bylo příliš drahé,“ řekl šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Brdy Bohumil Fišer.

Před několika dny přivezli správci lesa společně s ochránci k Padrťským rybníkům čtrnáct krav. Ty budou spásat přibližně území, kde před vznikem vojenského újezdu bývaly pastviny.

„Nyní se pase oplůtkovým způsobem. To znamená, že se část plochy oplotí. Až ji krávy vypasou, ohrada se přenese jinam. Tak se v průběhu sezony spase celých dvacet hektarů. Počty krav se mohou měnit podle stavu porostu,“ vysvětlila Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Skot bude v oblasti kolem bývalých obcí Přední a Zadní Záběhlé. Další části jsou hodně podmáčené, takže tam se zřejmě budou v následujících letech náletové dřeviny vyřezávat ručně.

Kdyby se ochranáři o bývalé dopadové plochy armádních střelnic nestarali, bezlesá území by za pár let pohltil les. Vidět je to u bývalé dopadové plochy Jordán, která měla za armádních časů rozlohu 450 hektarů. Za dobu, co ji armáda nepoužívá, už náletové dřeviny, především břízy, pohltily asi 200 hektarů jejího území.

Stejně jako bříza se snaží obsazovat další a další území také olše, velkou expanzi zaznamenali odborníci i u třtiny křovištní.

„Tyto rostliny postupně vytlačují květnaté trávníky, vřesoviště a slaniště, které jsou součástí nejcennější části první a druhé zóny Chraněné krajinné oblasti Brdy. Drobná narušení půdy při pastvě prospějí i hmyzu,“ uvedla Šůlová.

Dobytek na spásání plánují ochranáři využívat uvnitř Brd v oblastech, kde před pětasedmdesáti roky byly louky a pastviny. „Na vřesovištích by se pastvou skot neuživil, tam je porost druhově chudý a málo výživný. Pro vřesoviště i s ohledem na možnou munici zatím asi nebude jiný způsob obnovování, než řízeným ohněm. Mechanické narušování je tam nemožné,“ vysvětlil šéf brdské chráněné krajinné oblasti Bohumil Fišer. Řízený požár už ochránci přírody založili v polovině května na dopadové ploše Jordán (psali jsme zde).

Vojenský výcvik skončil v Brdech před dvaceti lety

Louky v jižní části Brd už roky užívají zemědělci jako pastviny, tak to bylo už v době vojenského újezdu. Část luk uvnitř bývalého vojenského prostoru kosí Vojenské lesy a statky, seno pak používají jako krmivo.

O likvidaci obcí Padrť, Kolvín, Přední a Zadní Záběhlá bylo kvůli rozšíření Vojenského výcvikového prostoru Brdy rozhodnuto v roce 1952. Ještě dnes jsou na některých místech patrné základy původních stavení.

Vojenský výcvik tu skončil před dvaceti lety a krajina začala zarůstat. To nesvědčí květnatým trávníkům, vřesovištím, slaništím a řadě vzácných druhů rostlin, například všivci lesnímu, kosatci sibiřskému či ostřici Hartmanově.

Podle plánů na ochranu se Brdy nevydají cestou, jako oblast kolem středočeských Milovic, kterou opustili ruští vojáci před čtvrtstoletím. V tamní přírodní rezervaci ochranáři vytýčili oblasti, kde se pasou stáda ze zahraničí dovezených zubrů, divokých koní a praturů.

Na rozdíl od Brd leží Milovice v nižší nadmořské výšce a tamní krajina se blíží stepi. Ochranáři si tam pochvalují, že divocí koně za pár měsíců spásli agresivní traviny tak, že se ohrožené rostliny znovu začaly objevovat v místech, odkud je nežádoucí porosty vytlačily.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Střední školy berou uchazeče i v létě, o některé obory ale není zájem

Stovky volných míst zbývají na středních školách v Plzeňském kraji. Řada škol přijímá uchazeče i během letních prázdnin, přesto ale kapacitu nenaplní. O obory...  celý článek

Plzeňský výčepní Miroslav Štych vyhrál soutěž Pilsner Urquell Master Bartender....
Nejlepší výčepní Česka i Slovenska pozná plzeňský ležák i poslepu

Poprvé za dvanáct let existence soutěže Pilsner Urquell Master Bartender zvítězil výčepní z Plzně. Miroslav Štych se jí zúčastnil už počtvrté, v degustaci pěti...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Plzeňský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.