"Od dvanácti let jsem trpěl záněty, objevovala se mi bílkovina v moči, chvilku jsem byl i hospitalizován," líčí Pavel Jirásek. Když mu bylo 22 let, začalo nejhorší období; cítil se špatně, měl problémy s dýcháním. Nakonec se mu zavodnily plíce a probudil se až na jednotce intenzivní péče.
O dva roky později mu ledviny selhaly úplně a skončil na dialýze. Do dialyzačního centra k vyčištění krve docházel třikrát týdně. "Cítil jsem se, jako bych nosil dvacetikilový batoh na zádech," popsal Pavel.
Měl tehdy na výběr. Ledvinu mu mohla darovat jeho matka i bratr. "Nabídl se také kamarád, což bylo pro mě neuvěřitelné vyjádření solidarity," líčí dnes osmatřicetiletý muž.
Jako nejoptimálnějšího dárce na základě shody různých znaků, což je důležité, aby tělo cizí ledvinu přijalo, vybrali lékaři jeho bratra Martina. "Brácha přišel domů a ptal se mě, jestli mu ledvinu dám. Tak jsem se zeptal, jestli chce pravou, nebo levou. Vůbec jsem neváhal, lékaře jsem se akorát zeptal, jestli budu moct lyžovat," vylíčil Martin Jirásek.
Transplantace na interní klinice FN v Plzni dopadla dobře, problémem byly až pooperační komplikace. "Martin měl po operaci problémy se slinivkou. Nejhůře to prožívala naše matka, která to brala tak, že měla nemocného jednoho syna a teď dva," řekl Pavel.
Příběh bratrů Pavla a Martina je v Česku výjimečný
Lékař 1. interní kliniky FN v Plzni na Lochotíně Tomáš Reischig, který byl tehdy u Martinova léčení, uvedl, že při operaci došlo k lehkému podráždění slinivky. Mladý muž se ale uzdravil a dnes se bez omezení věnuje svému oblíbenému lyžování. Žádné zdravotní problémy nemá.
Podobně je na tom i jeho bratr Pavel. Oba normálně pracují, Martin jako obchodní zástupce a Pavel v kanceláři.
Podle Reischiga je příběh bratrů Jiráskových na české poměry poměrně výjimečný. Rodinní příslušníci tvoří totiž pouhou desetinu všech dárců. Ostatní ledviny pocházejí od lidí, kteří přijdou o život například při autonehodě.
Výhodou příbuzenského dárcovství je především délka funkčnosti orgánu. Ta činí 20 až 30 let, tedy dvojnásobek než u orgánů od jiných dárců. Oba bratři proto uvažují o tom, že budou příbuzenské dárcovství mezi veřejností propagovat.
