Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Církve i charita chtějí pomáhat uprchlíkům. Zajistí bydlení i jízdenky

  • 5
Církve v Plzeňském kraji dávají dohromady databázi míst, kde by bylo možné ubytovat uprchlíky. Charitní pracovníci jsou připraveni jim zajišťovat materiální i zdravotní pomoc nebo obstarat jízdenky na vlak. Charita už také zveřejnila konto, na které mohou lidé posílat peníze na pomoc běžencům.

Církev československá husitská v Plzni nabízí uprchlíkům dvacet bytů. Ubytovací kapacity, které budou v případě nouze k dispozici, začala shromažďovat i Diecézní charita v Plzni, zřizovaná plzeňským biskupstvím Církve římskokatolické.

Charita už zveřejnila konto, na které mohou lidé posílat peníze na pomoc uprchlíkům.

„Zatím jsme připraveni přijmout dvacet rodin. Vycházím z informací z farností. Ve finále by to znamenalo, že na každé farnosti by byla v průměru jedna rodina, k čemuž vyzval i papež František,“ uvedl biskup plzeňské diecéze Církve československé husitské Filip Štojdl.

Češi by podle něj měli ukázat trochu sebevědomí a nefňukat, že se bojí uprchlíků. „Jsme přece sebevědomá země, tak nás nemůže pár uprchlíků ohrozit. V roce 2000 tu bylo 17 tisíc kosovských Albánců, všichni byli muslimové, někteří byli napojení i na různé narkomafie a tehdy se o tom ani nepsalo a nikdo o tom moc nevěděl. A dnes máme přijmout tři tisíce uprchlíků. To přece pro Česko nemůže být problém,“ konstatoval Štojdl.

Nepopírá ovšem, že v některých případech jsou uprchlíci riziko. „Ale s tím se musíme umět vypořádat, k tomu máme různé složky státu,“ míní biskup.

Seznam možných ubytovacích kapacit církev zaslala na ekumenickou radu církví, protože Štojdl je přesvědčen o tom, že všechny církve by měly postupovat koordinovaně.

„I Diecézní charita Plzeň se připojuje k aktivitám na pomoc válečným uprchlíkům,“ uvedl její ředitel Jiří Lodr.

Proto podle něj zřídila tým, na kterém se podílejí pracovníci terénní krizové služby a poradny pro cizince a uprchlíky. Získali zkušenosti při pomoci se začleňováním Čechů z Banátu nebo nedávno z Ukrajiny.

„Budou spolupracovat s cizineckou policií, která má informace o situaci uprchlíků, jimž je třeba pomoci. Váleční uprchlíci ze Sýrie by měli být propuštěni cizineckou policií během několika hodin a nebude jim bráněno v další cestě,“ popsal Lodr.

Charitní pracovníci pak podle něj budou pro uprchlíky v nouzi zajišťovat jízdenky na vlak, materiální, zdravotní a jinou pomoc, případně ubytování. „A to maximálně po dobu sedmi dnů, během nichž musí uprchlíci, kteří nepožádali o azyl v Česku, opustit naše území,“ uvedl Lodr.

Hodně uprchlíků mluví anglicky, říká biskup Štojdl

Aktivační prvek podle něj vždycky bude cizinecká policie. Doplnil, že diecézní charita dostala za úkol, aby připravila na území plzeňské diecéze kontaktní centra podle sídla cizinecké policie, tedy v Klatovech, Plzni a Karlových Varech.

Biskup Filip Štojdl v uplynulých dnech navštívil Maďarsko. „Chtěl jsem s uprchlíky mluvit a udělat si o situaci obrázek,“ uvedl.

Příjemně ho překvapilo, že hodně uprchlíků mluví anglicky. „Hodně z nich jsou vzdělaní lidé. Právě jejich potenciálu chtějí Němci využít,“ myslí si Štojdl. „K nám uprchlíci nepůjdou i kvůli tomu, jak máme nastavené azylové řízení. To trvá rok, zatímco v Německu tři měsíce,“ podotkl biskup.