Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ceny mléka padají. Měl by nám pomoci stát, říkají zemědělci z Plzeňska

  17:09aktualizováno  17:09
Po finanční podpoře státu volají v posledních týdnech zemědělci v Plzeňském kraji, kteří produkují mléko. Ceny totiž padají a některé podniky už jsou na tom tak, že cena mléka ani zdaleka nepokryje náklady na jeho produkci.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota BartovskýMF DNES

Ceny mléka začaly klesat v souvislosti s letošním dubnovým zrušením mléčných kvót. Do té doby státy Evropské unie měly stanovené množství mléka, které mohou vyprodukovat, teď záleží na každém chovateli.

Od té doby podle Jana Záhorky z Agrární komory ČR klesla výkupní cena mléka o více než korunu a přiblížila se osmi korunám za litr.

„Jak se cena začne dostávat pod osm korun za litr mléka, tak je to úplně špatně,“ uvedl šéf krajské agrární komory v Plzni Jaroslav Šíma.

Komora podle něj usiluje o to, aby stát zasáhl intervencí. „Od ministra zemědělství jsem slyšel, že stát zasáhne, až když klesne cena pod 7,20. Zásah by ale měl přijít dřív, už když cena klesne pod osm korun,“ popsal Šíma.

Místopředseda představenstva firmy Meclovská zemědělská Václav Kocour uvedl, že se jedná o kalamitní situaci.

„Náklady na krmiva oproti loňsku neklesly, za mléko jsme ale v květnu dostali o korunu padesát méně než loni a cena stále padá. Naše firma měla loni tržby za mléko 91 milionů korun, do konce května jsme dodali o 304 tisíce litrů mléka víc než loni, přitom oproti loňsku evidujeme v tržbách ztrátu dva miliony korun. A kdybychom nedodali víc mléka, tak jsme byli v pětimilionovém minusu,“ popsal Kocour, podle kterého jsou v Plzeňském kraji podniky, kde náklady převyšují cenu mléka, a produkce mléka tedy přináší ztrátu v hospodaření.

Snížit náklady podle něj podniky mohou buď vybitím stád nebo omezením krmné dávky, když krávy nedostanou například tolik sóji či řepky.

Tím se však sníží množství nadojeného mléka a na původní množství už se kráva během zhruba desetiměsíčního laktačního cyklu nevrátí. „To je hloupost, protože bychom na to ještě víc doplatili v budoucnosti,“ uvedl Kocour.

Podle něj by měl zasáhnout stát. „Jestli to takto půjde dál, budeme mít z živočišné výroby ztrátu jako hrom a rostlinnou výrobou to nenahradíme,“ popsal Kocour.

Ministerstvo chystá několik opatření, která může podle ministra Mariána Jurečky uvést v život od 1. ledna příštího roku. „Dvě třetiny chovatelů jsou určitě konkurenceschopné, ale v Rakousku, Německu či ve Francii do toho vstupuje větší míra jejich národní podpory,“ poznamenal Jurečka pro ČTK a zmínil, že Česko naráží na omezený rozpočet a snahu snižovat jeho deficit.

Podle ministra se bude evropská produkce v nadcházejícím období nadále zvyšovat. Zvýší se stavy dojnic i užitkovost. „Ta se za posledních 15 až 20 let dramaticky zvedla,“ řekl.

Vidí však příležitost k vyššímu odbytu na domácím trhu i v zahraničí. „Loni jsme měli záporné saldo 17 miliard korun. Troufám si říct, že za deset miliard jsme schopni si vyrobit potraviny sami,“ řekl Jurečka.

V Asii je poptávka po sušeném mléce

V zahraničí vidí velký potenciál v Asii, kde se zvyšuje poptávka především po sušeném mléce.

Václav Kocour, který v zemědělství pracuje od roku 1967, zavzpomínal, že do roku 1989 stát dotoval potraviny. „Teď je na tom z hlediska dotací nejlépe ten, který dělá jen rostlinnou výrobu. Kdo dělá intenzivně živočišnou i rostlinnou, je na tom špatně. Ti, kteří skoupili pozemky v podhůří, získávají dotace na hektar a nevědí, co s penězi,“ konstatoval.

Po vybití stád skotu podle něj hrozí, že bez produkce chlévské mrvy se bude snižovat úrodnost půdy. „Stát se musí rozhodnout, jestli chce půdu k produkci potravin, nebo jen k tomu, aby dotvářela krajinu a sem tam zde něco vyrostlo,“ řekl.

Na otázku, zda by nebyl řešením vývoz mléka do Německa, kde mlékárny platily loni o korunu až 1,50 koruny víc, Kocour odpověděl, že přeorientovat se na německé mlékárny je těžké, protože už nebudou chtít brát další české mléko, když se po zrušení kvót může výrazně zvýšit produkce německých farmářů.

Podle Záhorky se snižování výkupní ceny mléka může dotknout více menších chovatelů, protože mlékárny s nimi kvůli vyšším nákladům na svoz mléka ruší smlouvy. Šancí jsou podle něj odbytová družstva. Šíma uvedl, že důsledkem stlačování cen mléka může být další skupování podniků v problémech silnějšími hráči na trhu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

František Křižík ve své laboratoři ve 20. letech.
I vynálezce Křižík dělal klukoviny, s Klostermannem chodil tajně kouřit

Před 170 lety se na Klatovsku narodil vynálezce a průmyslník František Křižík. Rád vzpomínal na svého kamaráda z dětství - budoucího spisovatele Karla...  celý článek

Těžce zraněného řidiče museli hasiči z auta vystříhat.
Na Domažlicku se srazil traktor s osobním vozem, zranilo se pět lidí

V úterý po půl deváté večer nedal zřejmě traktor u Meclova na Domažlicku přednost autu na hlavní silnici Plzeň-Folmava-Německo. Pět lidí z osobního vozu...  celý článek

Vlci ve výběhu u návštěvnického centra v Srní na Šumavě.
Vlk podřimuje a mláďata zlobí. Šumavská smečka připomíná lidskou rodinu

Vůdčí samec místo hlídání vlčat spí a když jedno z nich spadne z vysokého pařezu a natluče si, musí se postarat máma. Scény ze života vlků žijících ve výběhu v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.