Pavel Růžička má řidičák zhruba deset let, vlastní auto dosud neměl. Teď s manželkou čekají druhé dítě a občas by vůz rádi využili. Růžička je jedním z prvních plzeňských zájemců o car-sharing neboli sdílení auta několika lidmi.
První takové auto bude v krajské metropoli provozovat společnost Autonapůl, předávat se bude na začátku příštího týdne.
Lidé, kteří chtějí auto využívat, zaplatí vratnou kauci ve výši pěti tisíc korun, poté už platí pouze částku za ujeté kilometry a za čas strávený v autě. V Plzni to bude 6,4 koruny za ujetý kilometr a 18 korun za hodinu „vypůjčení“, respektive 4,7 a 14 korun, pokud zaplatí navíc měsíční paušál 250 korun.
„Po půl roce až po roce si chceme udělat vyúčtování, jestli se nám to vyplatí. Rádi bychom se vešli do limitu dvou tisíc korun za měsíc,“ plánuje Růžička. Auto chce využívat na větší nákupy, na dovolené či návštěvy rodičů.
Podle Michala Šimoníka ze společnosti Autonapůl je car-sharing vhodný pro ty, kteří ročně najedou maximálně 10 tisíc kilometrů. „Platí se pouze ujeté kilometry a doba půjčení. Není třeba obstarávat servis, není třeba započítávat amortizaci, není třeba kupovat dálniční známku. Tu každé auto má,“ vysvětluje Šimoník a dodává, že v každém městě funguje „patron“, který se o údržbu, například dolévání oleje či výměnu pneumatik, stará.
Ti, kteří auto využívají, už musí jen občas natankovat. Když auto vrací, musí být nádrž minimálně z poloviny plná. „Každé auto má v sobě GPS, ten, kdo je bude chtít využít, si vůz přes internet či přes telefon rezervuje, poté si zjistí aktuální polohu a může si ho vyzvednout,“ osvětluje Šimoník. Každý uživatel bude mít speciální čipovou kartu, pomocí níž auto odemkne.
Podle Šimoníka je ideální počet uživatelů na jedno auto zhruba šest. V případě, že už je systém více rozšířen a ve městě je k dispozici více vozidel, může to být až deset. „S plzeňským autem budeme mít po republice 17 aut a 130 až 140 uživatelů. Lidé si mohou rezervovat auto i v jiném městě. Kromě Plzně jsou k dispozici v Brně, Praze a Liberci,“ říká Šimoník.
Půjčovat se dají i kola či koloběžky
Radka Žáková, odbornice na cyklistiku, se o car-sharing, ale i o bike-sharing, neboli sdílení kol, zajímá již několik let. Car-sharing je podle ní zajímavý pro lidi, kteří primárně využívají pro cesty ve městě MHD či kolo. Auto je pro ně jen doplňkem a nevyplatí se jim pořizovat vlastní.
Bike-sharing by podle ní mohli využívat lidé, kteří jezdí rádi na kole, ale nemají ho kam dát či se o něj nechtějí strachovat. „Ve velkých západoevropských městech to funguje tak, že systém má jednoho velkého komerčního partnera. Třeba v Londýně je to banka Barclays,“ přibližuje Žáková.
Plzeň už před dvěma lety oslovila společnost Homeport, která provozuje ukázkový systém v pražském Karlíně. „Než jsme jejich požadavky probrali a přihlásili se k tomu, zabralo to asi tři měsíce. Mezitím už Homeport vybral jiné město,“ říká Miloslav Šimák, náměstek primátora města Plzně. Do budoucna by se prý bike-sharingovému systému nebránilo, bude však záležet na podmínkách, které daná společnost nabídne.
Město musí projekt podporovat
Podle Žákové však může bike-sharing fungovat pouze s výraznou podporou města. Aby se systém úspěšně rozjel, je třeba zajistit minimální počet stojanů i kol. Rozjíždět vše postupně? To se podle ní v jiných městech neosvědčilo.
Nyní už je však jasné, že od příštího ledna bude v Plzni fungovat půjčovna koloběžek. Zájem vyzkoušelo sdružení K světu už loni během festivalu Kontejnery k světu, letos koloběžky nabízelo během Majálesu a festivalu Náplavka k světu. Ohlas byl velký.
„Celkový letošní počet výpůjček je prozatím asi 550. Během festivalu Náplavka bylo celkem půjčeno přibližně 340 koloběžek,“ konstatuje Pavel Jindra ze sdružení. Zatímco loni se koloběžky půjčovaly zdarma, letos lidé platili 20 korun za 35 minut, tedy ekvivalent lístku na MHD.
Od ledna budou fungovat minimálně dvě výpůjční místa s 50 koloběžkami, v době vybraných kulturních akcí by se jejich počet zvyšoval.
