Čáp, který se zabydlel v hnízdě v areálu bývalé strojní traktorové stanice, není podle odborníků místní. Nejspíš přiletěl až na podzim a obsadil místo páru, který odsud po hnízdění i s mláďaty odletěl.
Místní lidé tu ptačího podivína často pozorují. "Zůstává tu, i když už nasněžilo. Chodí po zasněžené trávě a viděl jsem ho i na poli, když se oralo. Nejspíš tu zůstane celou zimu," míní Martin Fremuth, který čápa i vyfotografoval.
Podle šéfa plzeňské záchranné stanice živočichů Karla Makoně není chování čápa normální. "Velmi pravděpodobně je to slabý, nemocný nebo jinak hendikepovaný kus. Přesný důvod toho, proč tento čáp neodletěl, neznáme," uvedl Makoň. Podobné případy se podle něj stávají.
Každým rokem zůstanou přes zimu v Plzeňském kraji dva i tři čápové. "Pamatuji pár čápů, který takto přezimoval v Horažďovicích na Klatovsku. Rybáři tam čápy přikrmovali a pár evidentně slabých ptáků pak zahnízdil o měsíc dřív, než zdraví čápi, kteří se vraceli z teplých krajů. Ti pak měli menší šanci na zahnízdění," popsal Makoň.
Čápům mráz nevadí, ale když je hodně sněhu, trpí hladem
Právě proto prý nesouhlasí s podporováním a přikrmováním těchto hendikepovaných kusů. Přirozenou funkcí zimního období je totiž i to, aby slabí jedinci odpadli.
"Takový je zákon přírody. Kdo je slabý, nepřežije. Proto i osud čápa ve Kdyni necháme na přírodě," konstatoval Makoň.
Čáp je podle něj zatím v dobré kondici, loví i létá. "Chápu, že lidi znervózňuje, že tu zůstává přes zimu. Telefonují nám, aby nás na to upozornili. Ale naším posláním není zásah do přírodních systémů." tvrdí.
Mráz čápům potíže podle něj nečiní. Chlad snášejí dobře. Problém nastává až v okamžiku, kdy napadne například na měsíc třicet centimetrů sněhu a oni se nedostanou k potravě. Živí se totiž především hraboši, které loví na polích.
Čápa, který létá, prakticky není možné chytit. Pokud by už byl tak slabý, že by nelétal, je odchyt možný. Takový čáp by pak musel putovat do zoo nebo zájmového chovu.
