Milan Linhart u vchodu do tajného podzemního bunkru.

Milan Linhart u vchodu do tajného podzemního bunkru. | foto: Martin Polívka, MF DNES

Tajnou pevnost v Brdech nadšenci přetvoří v muzeum atomových zbraní

  • 5
Tajná podzemní pevnost ve vojenském újezdu Brdy, která byla jedním z nejpřísněji střežených míst v zemi, se v červnu otevře pro veřejnost. Bunkr kdysi pravděpodobně skrýval sklad sovětské jaderné munice a nyní se změní v muzeum jaderných zbraní. Prostory teď upravuje Nadace Železná opona.

Sklad schovaný v lese asi kilometr od silnice mezi Míšovem a Borovnem má zajímavou historii.

"Vybudovaly ho Vojenské stavby na základě smlouvy mezi ČSSR a SSSR o skladech speciální munice z roku 1965. Sovětská armáda je převzala po dostavbě v prosinci 1968. Od předání speciálnímu sovětskému útvaru se tam po dvě desetiletí nikdo jiný nedostal - nebyl tam údajně nikdo ani z nejvyššího velení naší bývalé armády. Ten útvar navíc nepodléhal ani velení Střední skupiny sovětských vojsk, ale přímo speciálnímu oddělení při sovětském ministerstvu obrany tzv. GUMO-12," říká Václav Vítovec z Nadace Železná opona, která bunkr získala do zápůjčky od ministerstva obrany.

Bývalý sklad sovětských jaderných hlavic chtějí nadšenci předělat na muzeum atomových zbraní.

Armáda dodnes nemá potvrzeno, jestli tu Rusové jaderné zbraně opravdu měli. "Ministerstvo obrany nedisponuje žádnou dokumentací, na základě které by tuto informaci bylo možné potvrdit. Sovětská vojska opustila objekt v Míšově 4. července 1990," sdělil Vladimír Lukovský z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Na území republiky byly tři takové objekty - u Míšova v Brdech, v Bělé pod Bezdězem a u Bíliny na Teplicku. Poslední dva jmenované předala armáda vnitru.Sklad u Bíliny byl zasypán, z objektu v Bělé je uprchlický tábor.

Jedině Míšov, zřejmě i díky tomu, že zůstal součástí vojenského újezdu, je u nás poslední zachovalý.

Vítovec z Nadace připomíná, že CIA podle nedávno odtajněné zprávy věděla o tom, že podobných skladů bylo ve východní Evropě zhruba dvacet. Z nich jsou dnes zachované jen tři - kromě Míšova jeden v Polsku a jeden v Bulharsku.

"Dodnes se vedou diskuse o tom, jestli tady jaderná munice skutečně byla nebo ne. Ale pokládáme to za jisté. Zařízení, které se tu zachovalo, je opotřebované. Našli jsme tu speciální plomby a speciální nářadí i zbytky dokumentace. Navíc jsou na internetu běžně dostupná vyjádření bývalých vysokých velitelů včetně posledního velitele sovětských vojsk v Československu Eduarda Vorobjova, který řekl, že v únoru 1990 odváželi jadernou munici. Podle našich informací odvezli ten materiál do Rožmitálu o odtud pokračoval do Ruska po železnici," říká Václav Vítovec.

U bunkru se našel i přístroj pro noční vidění zarostlý do stromu.

Jeho kolega Milan Skočovský dodává, že tu byl se vší pravděpodobností sklad jaderné munice v podobě hlavic k raketám Luna a Scud a leteckých bomb.

Po odchodu Sovětské armády byl bunkr většinou opuštěný, ale využit byl dvakrát a oba případy jsou zajímavé. Po rozpadu Československa tu skončila neplatná federální měna.

"Ano, v letech 1994 až 1995 byl jeden z podzemních objektů pronajat České národní bance za účelem uskladnění staženého neplatného oběživa," potvrzuje Vladimír Lukovský z ministerstva.

O jedenáct let později se rozlehlé podzemní prostory hodily znovu. V době od 26. dubna 2006 do 31. prosince 2008 armáda bunkr pronajala Lidovému spolku péče o německé válečné hroby se sídlem v německém Kasselu. Ten sem dočasně uložil ostatky čtyř tisíců německých vojáků, kteří zahynuli na území protektorátu za druhé světové války.

Ostatky pro spolek hledala společnost Pargent. Tři roky ležely v tovární hale armaturky v Ústí nad Labem, protože kvůli financím zkrachoval plán na jejich uložení v pražských Strašnicích. Objev skladu v ústecké tovární hale vzbudil rozruch a obavy z případných akcí extremistů. Proto tisíce papírových schránek skončily na čas v Brdech, než se podařilo zajistit jejich uložení na hřbitově v Chebu.

Nápad udělat z tajemného bunkru veřejnosti přístupné místo se zrodil v hlavě Václava Vítovce. Ten stojí v čele Nadace Železná Opona, která v roce 2011 otevřela Muzeum železné opony v budově bývalé rozvadovské celnice.

V době jednání o možnosti umístit v Brdech americký radar oslovil Vítovec při jedné z návštěv s myšlenkou na vznik Atom muzea ministra obrany Alexandra Vondru. "Řekl, že mu to připadá jako nejlepší způsob využití," říká Vítovec.

Teď už se uvnitř rodí expozice, která představí využití atomu nejen pro vojenské účely v kontextu studené války.

Celý objekt je ale také zachovalý technický unikát a lahůdka pro milovníky bunkrů a vojenské historie. Výborně je tu vidět, jak byl objekt soběstačný a jak tu asi vypadal každodenní život.

Betonová stavba měla vlastní studnu s rozvodem vody, rezervní dieselelektrický agregát poháněný šestiválcovým motorem Škoda, systémy filtrace i úplného odsátí vzduchu, rozvod helia, vakua, stlačeného vzduchu a odvod odpadových produktů.

V každé ze 4 kójí stojí dodnes bytelný trezor na dokumenty k munici. V budově i jejím okolí našli tvůrci muzea desítky drobných předmětů, připomínajících minulost - od návodů a pasportů jednotlivých zařízení, přes plomby, části protiatomového obleku, drobné součástky a speciální klíče, až třeba po dalekohled pro noční vidění zarostlý do kořene stromu.

Muzeum má být slavnostně otevřeno letos 22. června. Autoři projektu plánují, že bude otevřeno v turistické sezoně o víkendech a že by mimo termín případně prováděli ohlášené návštěvy.