Radar v Brdech nakonec stát nebude, přesto mají zdejší obce těžkou hlavu. Ilustrační foto

Radar v Brdech nakonec stát nebude, přesto mají zdejší obce těžkou hlavu. Ilustrační foto | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Brdské obce chtějí více než miliardu za radar. Bývalá vláda jim to slíbila

  • 140
Brdské obce požadují 1,25 miliardy korun, které pro ně už v roce 2007 schválila vláda premiéra Mirka Topolánka. Obce tehdy získaly dotace na projekty, které měly být realizovány v souvislosti s plánovaným umístěním radaru americké protiraketové obrany v jejich blízkosti. Teď je možná budou muset vrátit.

Téměř třicet většinou malých vesnic v Plzeňském kraji, u kterých měl radar původně stát, má připraveno 34 projektů v hodnotě 600 milionů korun. Jde výhradně o projekty týkající se základní infrastruktury, jako je zásobování pitnou vodou, kanalizace či školy, které mají zabránit vylidňování oblasti.

Obce dosud z vládní kasy dostaly 50 milionů korun, z toho 13 milionů na projekty. Informoval o tom starosta Trokavce a zástupce Ligy starostů z Plzeňského i Středočeského kraje Jan Neoral.

"Vláda premiéra Fischera a ministr Janota nám peníze slíbili a připravili po dohodě s obcemi i oběma kraji usnesení. Nový premiér ani ministr financí, kteří navíc v Topolánkově vládě seděli, se teď ale ke slibům nehlásí. Liga starostů to chápe jako aroganci," dodal.

Vláda dělá "mrtvého brouka"

Podle Neorala nechaly vlády po předešlých slibech obce zadlužit a ty, co akce připravily, mají teď velké problémy, ze kterých se samy nedostanou. Navíc peníze, které na projekty získaly, musí vrátit, pokud stavbu do čtyř let nedokončí. V této situaci je třeba obce Borovno, která má v šuplíku projekt na vodovod. "Její žádosti o dotace zůstávají bez odpovědi," řekl Neoral.

Podle poslance Václava Votavy (ČSSD) přitom existuje stále platné vládní usnesení, které by peníze brdským obcím mělo zajistit. Nová vláda by je měla naplnit.

"Anebo říci, že nic nedostanou a usnesení zrušit," dodal Votava, který minulý týden vznesl dotaz na premiéra Petra Nečase. Ten jako důvod, proč nemohou jít peníze do Brd uvedl, že přednost má krytí následků povodní a napjatý státní rozpočet.

Malé obce na dotace EU nedosáhnou

Podle náměstka plzeňského hejtmana Ivo Grünera (ČSSD) píše Plzeňský i Středočeský kraj ministerstvu financí každý měsíc, ale nic se neděje. "Tyto obce se 30 až 300 obyvateli a pouze statisícovými ročními rozpočty nemohou dosáhnout na standardní dotace z EU nebo národních programů. Nesplňují parametry pro dotaci a navíc nemají ani peníze na spolufinancování," dodal.

Pokud by musely obce dotace na projekty nakonec vracet, doporučoval by jim Grüner, aby zažalovaly stát, protože ten je dostal do dluhové pasti.

Plzeňský kraj už uhradil alespoň některé projekty a je připraven zaplatit za vesničky i desetiprocentní podíl.

"Budeme bojovat do posledního dechu, aby obce peníze dostaly a sliby byly naplněny. A to po liniích Sněmovna, kraj a obce. Chystám další interpelace na ministra Kalouska i premiéra, a to písemné, k nimž se může ve Sněmovně rozvinout diskuze," dodal Votava.