Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci chtějí programovat zdravé bílé krvinky, aby dokázaly cíleně léčit

  18:17aktualizováno  18:17
Laboratoř syntetické biologie, která spadá pod Západočeskou univerzitu, založil v Plzni vědec Daniel Georgiev. Obor, kterému zde věnují, by mohl přispět k výzkumu genetických úprav zdravých bílých krvinek. Na výzkumu chtějí vědci spolupracovat s fakultní nemocnicí.

Vědec Daniel Georgiev studoval v Michiganu a v Seattlu. | foto: Lucie Sýkorová, 5plus2.cz

Nový obor syntetické biologie, kterým se zabývají hlavně američtí vědci, založil Georgiev na Fakultě aplikovaných věd ZČU před dvěma lety. Asi po roce začala fungovat i laboratoř.

„Buněčnou terapií za pomoci transplantace kostní dřeně se již několik let zabývá hematoonkologické oddělení v plzeňské fakultní nemocnici. V této době není ale možné v praxi uplatnit bioléky, které by mohly pomoci konkrétnímu pacientovi proti jeho typu leukémie,“ říká Daniel Georgiev.

A právě to by chtěl změnit. „Na základě společného výzkumu by se v budoucnu v praxi mohly pacientovi odebrat zdravé bílé krvinky, které se poté geneticky upraví tak, aby rozpoznávaly jeho typ onemocnění. Tyto takzvané bioléky se pak vrátí zpět do těla pacienta. Jedná se zatím o první fázi výzkumu, která by se teprve testovala v laboratoři,“ vysvětlil vědec.

Původem Čech odešel do Ameriky s matkou již v dětství. Doktorát a dva magisterské tituly získal na univerzitě v Michiganu, která patří mezi dvacet nejlepších škol na světě. V Seattlu absolvoval dvouleté postgraduální studium.

Buňku si lze představit jako robota, říká vědec

Do Plzně se vrátil v roce 2011. „Nevěděl jsem, jestli v Čechách zůstanu. Dostal jsem ale zajímavou nabídku od výzkumného ředitele NTISu (nové vědecké centrum ZČU, pozn.red.) a podařilo se mi přesvědčit vedení katedry kybernetiky na ZČU, abychom začali se syntetickou biologií,“ vzpomíná Georgiev.

A co se odehrává za dveřmi laboratoře? „Kořeny našich projektů jsou v kybernetice. Zabýváme se hlavně řídícími systémy uvnitř genetických sítí,“ nastínil Georgiev.

„Každá buňka se rozhoduje, jestli má metabolizovat cukr, někam se přesunout, nebo se třeba zabít. My se zabýváme systémy, které rozhodování buňky řídí. Buňku si můžeme představit jako malého robota. Robot má ruce, buňka má enzymy. Její mozek tvoří genetické sítě a my navrhujeme propojení mezi geny v té síti tak, aby se buňka rozhodovala, jak chceme. Aby vyráběla například protilátky, inzulín nebo různá další biologická léčiva, které nemáme šanci běžnými chemickými postupy vyrobit. Bakterie v tomto smyslu používáme jako takové minifabriky,“ vysvětluje.

Vědec chce rozjet projekt, na který nyní žádá peníze od Ministerstva zdravotnictví. Díky němu by v Plzni zavedl nový přístup k léčbě leukémie založený na spolupráci mezi kybernetiky a lékaři.

Podle Georgieva by roční náklady na výzkum představovaly tři až čtyři miliony korun. „V zimě se dozvíme, jestli jsme uspěli,“ říká. Jestliže se projekt rozběhne, bude na něm pracovat deset lidí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tomáš Němec z Městských lesů Horažďovice ukazuje škody, které kůrovec napáchal...
Podhůří Šumavy postihla kůrovcová kalamita, padne přes sto tisíc stromů

Kůrovec v posledních měsících ve velkém napadá zejména lesy na Domažlicku, v okolí Klatov a Horažďovic. Hajní a správci lesů teď označují napadené stromy,...  celý článek

Umělec Adam Kovalčík soutěž vyhrál s návrhem, na němž silueta svatého Jana...
Nepomučtí půjdou k referendu kvůli světci a palmě na kruhovém objezdu

Bouřlivou diskuzi vyvolal v Nepomuku na Plzeňsku nápad umístit na kruhový objezd siluetu svatého Jana Nepomuckého. Návrh umělce Adama Kovalčíka, který zvítězil...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Plzeňský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.