Farář Emil Soukup má k betlémům blízko, už jako dítě je pomáhal stavět v plzeňských kostelích.
„Nejlepší vztah jsem jako dítě měl k betlému v kostele Nanebevzetí Panny Marie (u františkánů). Jeho figury jsou v životní velikosti a to se mi strašně líbilo. Obrovský je i jeho příběh. Koncem 30. let minulého století jej pro kostel pořizovali manželé Liškovi z Plzně. Vytvořili jej těsně před druhou světovou válkou řezbáři v Rakousku, v jižních Tyrolích. Když pak jel vlakem do Plzně, v Mnichově byl zastaven. Do Plzně se tak nedostal na Vánoce roku 1938, ale lidé jej v kostele poprvé spatřili až na Tři krále, tedy 6. ledna 1939,“ říká farář Emil Soukup.
A dodává, že právě tady mají dokonce dva Ježíšky. Jednoho ležícího, druhého o něco většího sedícího. „Když se Ježíšek narodil, ležel. Do příchodu tří králů asi povyrostl, už mohl sedět. V betlému tak můžeme Ježíška měnit a návštěvníky kostela překvapit,“ podotýká farář.
Silné pouto má i k betlému v plzeňské katedrále svatého Bartoloměje, kde byl už jako dítě ministrantem. Neobvyklý je i vznik betlému v kostele sv. Jana Nepomuckého na Chodském náměstí.
„Ten se pořizoval až po druhé světové válce a na etapy. Nejprve byla chýška se svatou rodinou a andělé, každý rok přibývaly další figury. Jsou v něm i významné regionální postavy, jako profesor Hruška, bývalý purkmistr František Pecháček, skladatel Bedřich Smetana, spisovatel Karel Klostermann, dělníci se škodováckým logem nebo Chodové. Mezi jeho zvláštnosti patří, že na pozadí je namalovaná Plzeň. Akademický sochař Jan Vasilij Čermák maloval z dnešního statku Lüftnerka v zoologické zahradě. Víme tak, jak tehdy vypadala Plzeň,“ říká Emil Soukup.
A přidává další zajímavost. Sochy tohoto betléma stojí každý rok na stále stejném místě. Podstavce jsou vzájemně propojené, každá figura má pevně dané místo. „Pouze před Třemi králi vyndáme anděly a na jejich místa se usadí králové,“ upozornil farář Soukup.
V posledních letech se stále rozrůstá také velký betlém na plzeňské radnici, další velký je přímo na ploše náměstí.
Duchovní oceňuje, že lidé zase postupně odhalují původní význam Vánoc, i malé děti dnes vědí, že Vánoce jsou především o oslavě narození Ježíška. A betlémy se zase stávají součástí domovů.
Farář Emil Soukup si vybavuje, jak za socialismu bylo téměř nemožné sehnat si betlém domů.
„Byl skládací Kubaštův, ale ten byl určený především pro export. A pak se prodával civilní betlém, ve kterém měl Ježíšek bryndáček, svatý Josef přicházel odněkud z dílny s vyhrnutými rukávy u košile. Takový byl socialistický pohled se snahou potlačit myšlenku Vánoc,“ připomněl nedávnou dobu farář Soukup.
