Žák deváté třídy ZŠ ve Stodu Vojtěch Kohout pro MF DNES popsal zážitky ze...

Žák deváté třídy ZŠ ve Stodu Vojtěch Kohout pro MF DNES popsal zážitky ze střelby na autobus. (6. června 2016) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Všichni dolů! zavelel učitel, když střelec zasáhl okno autobusu

  • 95
Deváťák ze Základní školy ve Stodu Vojtěch Kohout byl pasažérem autobusu, na který se v sobotu v noci ve Francii střílelo. Patří k žákům, kteří seděli v horním patře autobusu a projektil je minul jen díky náhodě.

Podle Vojtěcha prožíval šokující událost každý z jeho spolužáků jinak. I on sám byl ještě v pondělí mírně rozrušený. O nepříjemném zážitku už ale mohl vyprávět.

„Někdo to vzal lépe, já jsem byl trošku vyklepanej, ale jinak docela v pořádku. Víc to vzalo holky,“ vypráví Vojtěch, podle kterého by střelba mohla mít pro některé žáky dlouhodobé následky.

Podle ředitelky školy Martiny Macánové jsou na tom psychicky nejhůře dvě studentky, které už má v péči psycholog, s nímž má škola smlouvu.

Když Vojtěch slyšel ránu, napadlo ho prý, že je to nějaká rachejtle nebo petarda, ale vůbec ho nenapadlo, že je to výstřel.

„Pak jsem se otočil, viděl jsem vysypané okno vzadu a docela jsem se lekl, napadlo mě, že někdo hodil do okna kámen. Po chvíli mě ale přepadla i myšlenka, že to byl výstřel. V tom ale přišel nahoru pan učitel, který protože viděl vpředu vysypané okno, tak zavelel: ‚Všichni dolů‘,“ vypráví Vojtěch, podle kterého všichni hned poslechli.

Se skloněnými hlavami jsme jeli asi tři kilometry, říká chlapec

„Žádná panika nezavládla a takto se skloněnými hlavami jsme jeli asi tři kilometry na nejbližší odpočívadlo, což trvalo pár minut,“ dodává Vojtěch.

Na otázku, jestli měl strach, odpověděl, že nejdříve ano, ale že docela rychle se z toho vzpamatoval. Při jízdě na odpočívadlo si prý s kamarády říkali, že kdyby jim chtěl někdo něco udělat, tak asi vystřelí vícekrát. „V té chvíli jsme totiž věděli jen o jednom výstřelu,“ líčí Vojtěch.

Podle něj během incidentu zafungovala ochranitelská pozice kluků, kteří uklidňovali dívky. „Některé holky byly víc v pohodě některé méně, prostě obecně jsme se snažili uklidnit ty, co to vzalo hodně. Říkali jsme jim, ať pomaleji dýchají, ať na to nemyslí, ať myslí na něco hezkého, což je uklidní,“ popsal žák, podle kterého byl po výstřelu slyšet i pláč.

Z pohledu pasažérů byla nebezpečná i situace, kdy autobus zajel na odpočívadlo a oni museli přejít do objektu benzinové pumpy.

Jak uvedl učitel Jindřich Terč, k přechodu se učitelé rozhodli proto, že místnost bez oken v budově benzinky se jim jevila bezpečnější než otevřený autobus. „Jakmile jsme přeběhli na benzinku, cítili jsme se docela v bezpečí,“ ocenil to Vojtěch.

Přístup francouzských policistů a záchranářů hodnotí jako velmi profesionální, protože za několik minut byli u benzinky a pomáhali zraněným. „Bylo to dobře, protože nás to uklidnilo, když tam bylo hodně policistů a záchranářů,“ dodal chlapec.

Uvažoval prý o tom, že v pondělí nepůjde do školy, ale nakonec přece jen vyrazil.