Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Denisovo nábřeží mohlo být perlou Plzně, návrhy zůstaly jen na papíře

  9:02aktualizováno  9:02
Kdyby se kdysi na Denisově nábřeží v Plzni postavily budovy podle meziválečných návrhů architekta Bohumila Chvojky, byla by to dnes jedna z nejatraktivnějších částí města. O tom je přesvědčený architekt Petr Domanický ze Západočeské galerie. Rád by také uspořádal výstavu Chvojkových návrhů.

Kurátor sbírky architektury Západočeské galerie Petr Domanický u návrhu architekta Bohumila Chvojky z roku 1925 na zastavění Denisova nábřeží v Plzni. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Západočeská galerie před časem získala Chvojkův archiv, který čítá 1200 položek a jeho součástí jsou i návrhy, které projektoval pro území mezi Americkou třídou a poliklinikou na Denisově nábřeží.

Samozřejmě mezi nimi nechybí právě památkově chráněná poliklinika na Denisově nábřeží tvořená dvěma budovami.

Chvojkovy stavby byly podle Petra Domanického velmi kultivovaně navrženy až do nejmenších detailů. „Například polikliniku řešil včetně nábytku i vitrážových oken, která jsou na schodišti,“ podotkl Domanický.

Podle něj i mladí architekti, kteří byli ve 20. letech minulého století velmi kritičtí, Chvojkovu polikliniku vnímali velmi pozitivně a brali ji jako zlomový bod, kdy se přístup k architektuře ve městě začíná výrazně měnit.

V archivu jsou i další budovy, které měly zaplnit téměř celé prostranství, kde je dnes díra po zbouraném kulturním domu Inwest.

Před 2. světovou válkou se plánovalo, že celé území bude zastavěno, mělo tam vzniknout několik ulic a v nich několik bloků budov.

„Bohumil Chvojka řešil dva z těch bloků. Po válce se koncept území úplně změnil a při Americké třídě měl vzniknout široký nezastavěný pás, kde měl být veliký park táhnoucí se od hlavního nádraží k řece Radbuze,“ popsal Domanický.

Blok polikliniky a lázní, který je v zadní části otevřený a nedořešený, měla dotvořit dlouhá zdravotnická budova, která by tak měla vchod do parku.

„Dnes už koncept není reálný, protože pozemek je soukromý a soukromník park dělat nebude. Určitě by to ale bylo lepší, než jedna velká bedna obchodního domu, které zabránilo referendum,“ řekl Domanický, který tak připomněl plánované obchodní centrum Corso, jehož stavbu lidé odmítli loni v lednu v referendu. 

Podle Domanického se Chvojka zřejmě nejhůře cítil po únoru 1948. „Všechny soukromé architektonické kanceláře byly zlikvidované a jediná, která fungovala dál, byl Stavoprojekt. Tam Chvojka nastoupil, aby mohl pracovat dál,“ uvedl Domanický.

Zdravotnická budova nakonec vůbec nevznikla

Podle něj vytvořil asi 15 variant plánované zdravotnické budovy, protože si nadřízení pořád něco vymýšleli. „Ze všech stran se na něj řinuly různé úpravy a změny a nakonec se nepostavilo vůbec nic. Takto se tehdy plýtvalo silami těch nejkvalitnějších lidí.“

Na příběhu jednoho z nejvýznamnějších plzeňských architektů Bohumila Chvojky se tak dají ukazovat pozitiva i nectnosti tří po sobě jdoucích režimů - meziválečného období, komunismu i stále se rodící demokracie, kdy paradoxně nastal naprostý rozvrat území u řeky Radbuzy.

„Promyšlený a kvalitní koncept, který existoval za první republiky, byl po válce s velkým sebevědomím opuštěn a výsledkem bylo, že se na místě postavil obchodní dům Prior, pak kulturní dům a sídlo policie, což jsou kromě Prioru monstra,“ míní Domanický.

Návrhy Bohumila Chvojky zatím nejsou nikde vystaveny a veřejnost je tak nemůže vidět. To by ale chtěl Petr Domanický změnit. Rád by také o Chvojkovi napsal knihu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Po smrti dívky se pozůstalí poprali, rvačku začal projednávat soud

Smrt dívky při autonehodě se stala rozbuškou už dost vyhrocených vztahů v rodině z Plzeňska. Když bylo potřeba zařídit pohřeb, pozůstalí se poprali. Událost z...  celý článek

(ilustrační snímek)
Řidiče, který policistům ujížděl stoosmdesátkou, poslal soud za mříže

Německého řidiče, který po D5 ujížděl policistům z Rudné u Prahy až na Tachovsko, poslal Okresní soud Plzeň-jih na 3,5 roku do vězení. Při honičce se střílelo...  celý článek

František Křižík ve své laboratoři ve 20. letech.
I vynálezce Křižík dělal klukoviny, s Klostermannem chodil tajně kouřit

Před 170 lety se na Klatovsku narodil vynálezce a průmyslník František Křižík. Rád vzpomínal na svého kamaráda z dětství - budoucího spisovatele Karla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.