Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Andělé u katedrály mají čepice a šály. Výbavičku má i zázračný Vošahlík

  20:30aktualizováno  20:30
Pestré šály a čepice upletli Plzeňané andělům, kteří zdobí mříž u zadního vnějšího oltáře katedrály svatého Bartoloměje na náměstí Republiky. Teplé oblečení dostal i ten nejznámější z devětadvaceti andělů zvaný Vošahlík nebo Ošahánek, na kterého si chodí lidé sáhnout pro štěstí.

Andělé na mříži vnější zdi katedrály svatého Bartoloměje mají čepice a šály, které jim upletli a přinesli Plzeňané. (20. ledna 2016) | foto: Ladislav Vaindl, 5plus2.cz

„Je to určitě vtipné. Takové nápady se mi líbí. Je hezké vidět, jak lidé u andílků stojí a usmívají se,“ říká Plzeňan Marek Hájek.

Všechno začalo už loni 19. prosince, kdy dostal zimní výbavičku první z andělů. Jeho fotka se začala šířit internetem a neznámý dobrodinec získal řadu následovníků. Každá z barokních tvářiček se nakonec dočkala své vlastní módní kreace. Lidé popustili uzdu fantazii a tak mají čepičky i šály různé vzory a barvy.

Ve městě vyvolali oblečení andělé velkou vlnu nadšení a radosti a stali se velkou atrakcí. „Líbí se mi to. V šedobílé zimní Plzni je to velké oživení. Andělíčci na mříži kostela jsou pro Plzeň důležití. A tím, že je lidé oblékli, si k tomuto místu vytvořili ještě bližší vztah,“ říká Aleš Hejna z projektu Křížky a vetřelci, který mapuje drobné umění na území města.

Andílci z plzeňské katedrály oblékli čepice a šály poprvé. Fenomén oblékání soch ale není ničím novým. Naopak jde o záležitost, která je dobře známá i z historie.

Legenda o katu a andělovi

Pověst o andělovi z kostelní mříže, který nosí štěstí, vznikla zřejmě v 18. století. Tehdy se v plzeňském kostele ženil popravčí mistr, který ale do katedrály nesměl ani na vlastní svatbu a u oltáře ho zastupoval jeho přítel. Kat se proto modlil u zadního vnějšího oltáře chrámu a když se zvedal, přidržel se jednoho z andělů na kované mříži. Od té doby se traduje, že andělíček zvaný také Ošahánek nosí štěstí.

„Rozšířené to bylo zejména v období baroka. Sochy světců pro lidi představovaly spojení s Bohem a ti jim vyjadřovali svou vděčnost i tím, že jim šili na míru oblečky. Třeba sochy panny Marie měly často šatičky,“ konstatuje Aleš Hejna.

V současném Česku podle něho oblékání soch běžné není. Jsou ale některé země, kde jde o oblíbený zvyk. „Je tomu tak například v Japonsku. Tam jsou lesní svatyně, kam lidé nosí sochy Buddhy a těm také dávají oblečení,“ dodává Hejna.

Šaty na sobě často mívá také socha čůrajícího chlapečka v belgickém Bruselu. Ten má už několik stovek oblečků. Pestrý šatník má také Pražské Jezulátko z kostela Panny Marie vítězné.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vlci ve výběhu u návštěvnického centra v Srní na Šumavě.
Vlk podřimuje a mláďata zlobí. Šumavská smečka připomíná lidskou rodinu

Vůdčí samec místo hlídání vlčat spí a když jedno z nich spadne z vysokého pařezu a natluče si, musí se postarat máma. Scény ze života vlků žijících ve výběhu v...  celý článek

Tomáš Němec z Městských lesů Horažďovice ukazuje škody, které kůrovec napáchal...
Podhůří Šumavy postihla kůrovcová kalamita, padne přes sto tisíc stromů

Kůrovec v posledních měsících ve velkém napadá zejména lesy na Domažlicku, v okolí Klatov a Horažďovic. Hajní a správci lesů teď označují napadené stromy,...  celý článek

Bývalý hoteliér David Zdrha z Nezvěstic se živí stříháním ovcí. (17.8. 2017)
Krize mu změnila život, bývalý hoteliér se živí stříháním ovcí

Během ekonomické krize odjel podnikatel David Zdrha z Plzeňska na dovolenou na Nový Zéland, tam ho zaujalo stříhání ovcí a udělal si kurz. Nyní už zvládne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.