Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malíř Mucha byl vlivným zednářem, jeho roucho je k vidění na výstavě

  8:26aktualizováno  8:26
Malíř Alfons Mucha je známý jako autor Slovanské epopeje a secesních plakátů. Byl ale také hlavním představitelem tajemného řádu Svobodných zednářů v českých zemích. A právě na tuto zajímavost je zaměřena výstava na zámku ve Zbirohu na Rokycansku, kde Mucha devatenáct let žil.

Majitel zbirožského zámku Jaroslav Pácha ukazuje zednářské roucho Alfonse Muchy, které je součástí unikátní výstavy. (19. srpna 2015) | foto: Ladislav Vaindl, 5plus2.cz

„Chtěli jsme Alfonse Muchu ukázat nejen jako malíře, stvořitele různých plakátů a návrháře nábytku a šperků, ale také jako člověka, který měl velký vliv na zednářské hnutí u nás i na dějiny naší země,“ vysvětluje majitel zbirožského zámku Jaroslav Pácha.

Exponáty, které budou na zámku vystaveny do konce září, zapůjčili soukromí sběratelé i Západočeské muzeum v Plzni. Díky tomu, že část věcí pořadatelům poskytl i John, vnuk Alfonse Muchy, je možné spatřit i ty nejprivátnější předměty.

„Máme tu Muchův obřadní oděv, brýle, šerpu, klobouček i zednářské insignie. Jsou to věci, které nebyly nikdy předtím vystaveny na veřejnosti,“ prozrazuje Pácha.

Zbirožský zámek byl v historii mnohokrát středem celoevropského dění. A platí to i o době, kdy zde pobýval Alfons Mucha. Ten byl totiž mezi lety 1922 až 1938 takzvaným Grand Commanderem, tedy nejvyšším představitelem českých zednářů.

Jeho vliv byl značný. Na zámek ve Zbirohu za ním jezdili další významní zednáři. „Setkávali se v sále, kde je umístěna i expozice. Návštěvníci tak kromě toho, že uvidí významné exponáty, mohou zavítat i do prostor, kde se odehrávalo vše důležité,“ říká Jaroslav Pácha.

Alfons Mucha byl držitelem 33. skotského ritu, což je nejvyšší stupeň zasvěcení, kterého mohou zednáři dosáhnout. Přátelil se s americkými i francouzskými zednáři.

Když pobýval v Americe, seznámil se s jedním z nejvlivnějších zednářů té doby -Charlesem Cranem. Ten se stal jeho mecenášem. „I díky němu vznikla slavná Slovanská epopej. Crane ji pak věnoval městu Praha,“ říká Pácha.

Amerického podnikatele Mucha představil pozdějšímu prvnímu prezidentovi Československa T. G. Masarykovi. „A protože všechno souvisí se vším, syn Charlese Cranea Richard, se stal prvním americkým velvyslancem v Československu. A Masarykův syn Jan si později vzal za ženu Charlesovu dceru Frances,“ přibližuje souvislosti majitel zámku.

Do života T. G. Masaryka zasáhl Alfons Mucha výrazně ještě předtím, než se politik stal prezidentem. „Když Masaryk emigroval, Mucha zařídil jeho pobyt ve Francii v sídle zednářů,“ dodává Jaroslav Pácha.

Německý vpád do Československa se stal nakonec Muchovi osudným. „Když sem nacisté vtrhli v roce 1939, první, o co se zajímali, byl Alfons Mucha. Právě kvůli svému postavení mezi zednáři. Alfons Mucha pak zemřel po výslechu,“ popisuje tragický konec slavného umělce Pácha.

Na výstavě mohou zájemci spatřit obraz i fotografii Alfonse Muchy v zednářském obřadním rouchu. „Bohužel, ze zednářských klenotů, které mu patřily, se do současnosti dochoval pouze jediný,“ konstatuje Pácha.

Na výstavě ve Zbirohu lze vidět mimo jiné i obraz Alfonse Muchy v obřadním rouchu zednářů. (19. srpna 2015)

Na výstavě ve Zbirohu lze vidět mimo jiné i obraz Alfonse Muchy v obřadním rouchu zednářů. (19. srpna 2015)

Mucha stál u zrodu několika zednářských lóží, včetně té s názvem Jan Ámos Komenský, která patřila k těm nejvýznamnějším. Část zednářů jej velmi uznávala. Jiní ho naopak nenáviděli.

„Odpůrci mu například vyčítali, že vzhledem ke svým mecenášům si mohl dovolit udělat velmi lukrativní nabídku, co se výzdoby Obecního domu týče. Bylo to podle nich znevýhodnění ostatních umělců. Na druhou stranu Mucha měl dobré úmysly, chtěl národu věnovat nějaký dar,“ vypráví Pácha.

Alfons Mucha byl také u vzniku plzeňské zednářské lóže Josefa Dobrovského, která funguje i v současnosti.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.