Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do určité míry to byl bohém, říká producentka filmu o Adolfu Loosovi

  9:20aktualizováno  9:20
Jako člověka s vášněmi i slabostmi, který v předválečné Vídni čelil i policejnímu vyšetřování, tak představuje světoznámého architekta Adolfa Loose nový dokument, který měl ve čtvrtek předpremiéru v Plzni. MF DNES přinesla rozhovor s producentkou Janou Císar.

Producentka dokumentárního snímku Loos v Plzni Jana Císar. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Jana Císar pochází z Mariánských Lázní a žije v Německu. Podle ní je zajímavé, že Adolf Loos ve Vídni získával zakázky mnohem obtížněji, než v Plzni. „Zaměřoval se na jednoduchou funkčnost, chtěl, aby se lidem bydlelo dobře. Ve Vídni byl vkus jiný, lidé měli hodně rádi ornamenty,“ říká Jana Císar.

Čím to, že v Plzni získal takové množství zakázek?
První interiér v Plzni realizoval Adolf Loos už v roce 1907, ten patřil manželům Hirschovým a nacházel se v Plachého ulici. V té době se Loos sešel také s panem Beckem, pro něhož dělal interiér na Klatovské 12 a jehož dceru Kláru si později vzal. Beck si Loose velmi oblíbil, vzal si nad ním jakýsi patronát. Na konci dvacátých let se do Plzně Loos vrátil a díky Beckovi získal řadu dalších zakázek. Jednalo se často o Beckovy příbuzné či přátele. Toužili po moderním bydlení, inspirace, kterou si Loos přivezl z Ameriky, sem vnesla svěží vzduch.

Jakou měl Loos osobnost?
Do určité míry to byl bohém, byly časy, kdy peníze měl, jindy zase ne. Hodně cestoval, nevydržel dlouho na jednom místě a navrhoval pro různé podnikatele, podporoval umělce, například skladatele Arnolda Schönberga nebo Oskara Kokoschku. Když si vzal dceru Otto Becka Kláru, která byla v té době hodně mladá, bral ji často s sebou. Později už ji posílal místo sebe, byla jeho pravou rukou, která vše vyřizovala místo něj. Chápala jeho vkus i představy a mohla je dobře tlumočit lidem. Bylo to ale částečně i tím, že už byl nemocný a hodně špatně slyšel.

Zmiňuje se i vyšetřování, kterému ve Vídni čelil.
V době, kdy jsme snímek připravovali, se objevily ztracené soudní rozsudky z Vídně. Loos byl obviněný z pedofilie, tím jsme se samozřejmě také zabývali. Je pravda, že v té době se žilo jinak, všichni umělci té doby pracovali často na aktech a všichni, po umělecké stránce, obdivovali mladá těla. Je to otázka, kterou necháváme ve filmu otevřenou, divák si sám může udělat obrázek.

Kde jste informace čerpali?
Bratr mého manžela je architekt, kterého Adolf Loos inspiroval. My jsme s manželem (a režisérem snímku Peterem Zachem, pozn. red.) měli možnost plzeňské interiéry v roce 2012 navštívit, to byly ještě veřejnosti nepřístupné. Hned nás napadlo, že by se o nich dal natočit film. Byly to takové zapomenuté perly. Hodně informací jsme dostali od památkářů Karla Zocha a Davida Růžičky, ti nás nasměrovali také na Vladimíra Lekeše, který zrekonstruoval a přemístil do Prahy jeden z plzeňských interiérů. A od něj jsme zase dostali tip na předního znalce architektova díla Burkhardta Rukschcia, který o Loosovi napsal obsáhlou knihu. Navíc všechny tři Loosovy manželky o něm napsaly biografii.

Překvapilo vás v tom množství informací něco?
Bylo jich spoustu. Vybavím si ale například historku, že Adolf Loos dostal jeden byt zaplacený dvakrát. Majitel si asi po dvaceti letech řekl, že byt je natolik pěkně udělaný a tak dobře se mu v něm žije, že jej zaplatí podruhé. Byl přesvědčen, že normální byt by už musel tou dobu znovu rekonstruovat.

Loosovy interiéry přilákaly už deset tisíc návštěvníků

Vy si dokážete představit, že v takovém interiéru budete žít?
Musím říct, že ano, mně se opravdu velmi líbí. Mluvila jsem během přípravy snímku s řadou lidí. Dozvěděla jsem se mimo jiné to, že například majitelům Winternitzovy vily v Praze na Smíchově bydlení vůbec nevyhovovalo, zrekonstruovanou vilu raději pronajímají. Mně osobně by ale takové bydlení vůbec nevadilo. V těch interiérech je nádherná atmosféra, všechny jsou velmi funkční, včetně skříní, které jsou navržené tak, že nejsou vidět. Já například zrovna skříně nemám vůbec ráda. Líbí se mi ale i jiné detaily, vše je individuálně naprojektované, aby se člověk cítil dobře.

Máte na mysli něco konkrétního?
Například v interiéru na Klatovské 12 si v obývacím pokoji hosté mohou najít křeslo či sedačku, které jim nejvíce vyhovuje. Každý měl mít možnost individuálně si zvolit pro něj to nejpohodlnější posezení. Dbal na kvalitu nejen materiálu, ale i služeb.

Který plzeňský interiér podle vás vystihuje Adolfa Loose nejvěrněji?
Tím prvním je určitě Klatovská 110, ten jediný má pro Loose typický raumplan, tedy různou výšku stropů v různých místnostech. Tím druhým je dvougenerační dům Brummelových v Husově ulici, kromě manželů Brummelových v něm bydlela matka Hedvika Liebsteinová. A právě ta její část má otevřenou a útulnou atmosféru, vše tu do sebe perfektně zapadá.

Kde budete snímek dál promítat?
Jednáme o tom, že premiéra by se uskutečnila na Festivalu Finále, poté už projevily zájem velké architektonické filmové festivaly v Kodani, Stockholmu či New Yorku. Důvodem je právě zaměření na plzeňské interiéry, o nichž se dlouho pořádně nevědělo. Aby se mohl film dokončit a udělat mezinárodní verze filmu, spustila se také kampaň na www.everfund.cz.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při tragické autonehodě na Nepomucku zemřel spolujezdec. Řidič a další muž jsou...
Policie obvinila lékaře za jízdu v opilosti. Při nehodě zemřel spolujezdec

Policisté obvinili lékaře Klatovské nemocnice a bývalého krajského zastupitele za KSČM Václava Šampalíka, který letos v červnu v opilosti zavinil smrtelnou...  celý článek

Horolezec Jan Trávníček se na laně spouští ze střechy obchodního centra Plaza....
Začíná Sportmanie, odvážlivci se na laně spustí ze střechy obchoďáku

Slanění z výšky až třiceti metrů je jedním z lákadel akce Sportmanie, která večer začne v Plzni v areálu za obchodním centrem Plaza. Adrenalinovou disciplínu...  celý článek

Umělec Adam Kovalčík soutěž vyhrál s návrhem, na němž silueta svatého Jana...
Nepomučtí půjdou k referendu kvůli světci a palmě na kruhovém objezdu

Bouřlivou diskuzi vyvolal v Nepomuku na Plzeňsku nápad umístit na kruhový objezd siluetu svatého Jana Nepomuckého. Návrh umělce Adama Kovalčíka, který zvítězil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.