„Dnes můžeme pomoci i pacientům, které bychom před deseti patnácti lety nemohli vyléčit,“ vysvětlil Daniel Lysák, vedoucí lékař Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni, které provádí všechny typy transplantací krvetvorných buněk a počtem pacientů patří mezi největší transplantační centra v Česku.
Centrum má v databázi zhruba 300 dárců krevních destiček, ale chtělo by skupinu rozšířit zhruba o stovku.
Důvodem je i vyšší věk, kterého se lidé dožívají, a tím pádem zvyšující se počet pacientů.
Nemocné ohrožují krvácivé komplikace
Koncentráty krevních destiček odebrané od zdravých dárců jsou nezbytné pro léčbu pacientů, kterým destičky chybějí buď kvůli nemoci nebo o ně přicházejí následkem léčby.
Nejčastěji jsou to pacienti s různými typy leukémií, kteří podstupují chemoterapii nebo transplantaci kostní dřeně.
Tito nemocní jsou ohroženi krvácivými komplikacemi a pravidelná aplikace destiček jim umožňuje překlenout období do obnovy jejich vlastní krvetvorby.
Při běžném odběru krve tekutina po napíchnutí žíly nateče do speciálního vaku během několika minut. Destičky se ale získávají pomocí separátoru krevních buněk.
Nejdříve zdravotníci napíchnou dárci žílu a krev se nasává do přístroje. V něm se na principu centrifugy oddělují destičky a střádají se do sběrného vaku.
„Pak se krev vrací zpátky do krevního oběhu dárce. S pomocí separátoru na rozdíl od odběru plné krve vlastně získáváme jen jednu její konkrétní část,“ vysvětlil Lysák.
Zátěž při odběru destiček nespočívá ani tak v tom, co z těla zmizí, protože tělo destičky doplní během jednoho až dvou dnů, ale je dána hlavně metodou jejich získávání.
„Protože se tak děje pomocí přístroje, trvá to zhruba hodinu, během které je dárce připojen k mimotělnímu oběhu,“ podotkl Lysák.
„Naopak při darování plné krve trvá odběr jen chvíli a zátěž spočívá spíš v tom, že dárce ochudíme o skoro půl litru krve s červenými krvinkami či železem. I proto je maximální počet odběrů plné krve nižší než u destiček v poměru zhruba jednou za čtyři měsíce ku jednou za měsíc,“ upozornil vedoucí lékař hematologicko-onkologického oddělení.
Podle Lysáka zatím dárci potřebu destiček pokrývají. Plánování odběrů ale stojí lékaře velké úsilí, protože na rozdíl od odběru krve, kdy transfuze vydrží v lednici měsíc, destičky mají trvanlivost jen pět dní. Nedají se tedy separovat dopředu, takzvaně na sklad.
Odběry se plánují zde dne na den
„Odběry proto plánujeme ze dne na den. A protože dárci chodí do zaměstnání a mají své osobní plány, tak i při relativně velké skupině lidí je naplánování komplikované,“ popsal Lysák.
Krevní destičky se v Plzni používají od devadesátých let, kdy začal program transplantací kostní dřeně.
„Jakoukoliv intenzivní léčbu nádorových onemocnění krvetvorby, jako je třeba transplantace kostní dřeně, nelze provádět, aniž bychom měli možnost podávat transfuzi červených krvinek a krevních destiček,“ upozornil Lysák.
Pracovníci separačního centra provedou za rok zhruba 1500 odběrů. Při první návštěvě se zjišťuje zdravotní stav dárce a provádí se krevní rozbor. Pokud je vše v pořádku, následuje pozvání k prvnímu odběru.
„Vstupenkou mezi dárce destiček je dobrý zdravotní stav, věk nad osmnáct let, hmotnost nad 60 kilogramů i dobrá tolerance k náběru ze žíly,“ dodal Lysák.
