Stromy a keře byly vysázené jednak jako stromořadí podél silnice, jednak na ploše uvnitř zóny. Zatímco liniové výsadbě se daří, stromy a keře uvnitř plochy hynou, a to i při opakovaném vysázení.
„Důvodů je několik, třeba agresivní plevel, okusování zvěří, vliv může mít i sucho posledních let,“ sdělil náměstek mosteckého primátora Marek Hrvol.
Příští rok by měla začít platit jedna z podmínek dotace, desetiletá lhůta pro udržitelnost. Jenže Most už nyní ví, že za roční péči o stromy a keře dává 900 tisíc. A i tak nebude schopný zaručit, že se zeleni bude dařit.
Pokud by stromy dál hynuly, město by zbytečně utratilo miliony korun. Vrácení dotace ho tak vyjde levněji.
Státní fond se s tím ještě nesetkal
Most bude nyní muset řešit neobvyklou starost - domluvit, jak se vlastně dotace vrací.
„Budeme o tom jednat se Státním fondem životního prostředí. Oni sami zatím nevěděli, jak postupovat, protože se s tím ještě nesetkali,“ uvedl Hrvol.
Zeleň měla vedle estetického významu plnit i roli clony a ulevit nedaleké Havrani a Moravěvsi od hluku či prachu ze zóny.
Zkušenosti ale ukazují, že to nutné není, obce chrání terénní vlny.
Stromy, jež už se v zóně uchytily, tam zůstanou a technické služby se o ně budou starat jako o zeleň ve městě.
