V šedesátých letech byla chmelová brigáda testem otrlosti a samostatnosti středoškoláků. O dvě dekády později si brigádníci vydělali osm set korun a občas si tu zadělali i na rodinu. Na přelomu tisíciletí to bylo přežité retro, kde jste si vydělali přibližně čtyři tisíce. A dnes? Dvoutýdenní pobyt na chmelnici se znovu stal zajímavou příležitostí výdělku pro studenty, cizince nebo nezaměstnané.
Mzdy tu jsou totiž docela slušné. „Studenti si letos při 16denní brigádě vydělají 12,5 tisíce korun, při delší až 15 tisíc. Od loňska se přitom znovu zvýšily mzdy,“ vysvětluje Dagmar Urbancová, jež má ve společnosti Chmelda na starosti organizování chmelových brigád.
Pivovary chtějí český chmel. Kdo ho sklidí?
Jistě, pryč jsou časy, kdy agentury posílaly zemědělcům na výpomoc kolem dvou tisíc studentů, nyní jich bývá sotva desetina.
Na jedné straně se možná mladí lidé bojí náročné fyzické práce, částečně je to dáno i moderní technikou. Tam, kde se před čtvrt stoletím vzpínalo patnáct vysokoškoláků, dnes bohatě postačí dva až tři. I tak ale někdo chmel sklidit musí, zvlášť když ho v české krajině pozvolna přibývá.
„Český chmel je v kurzu. Poptávku po něm zvyšují zejména minipivovary, jichž bylo letos v lednu evidováno 302. O kvalitní chmel je zájem i ve velkých pivovarech. Roste produkce piva, zvýšila se na 20,1 milionu hektolitrů. A o český chmel je zájem i v zahraničí,“ vysvětluje Zuzana Lincová z personální společnosti Profesia, proč se chmelnice rozrůstají. Letos pokryjí 4 800 hektarů. Z toho je zřejmé, že bez přičinlivých brigádníků by pivovary za chvíli neměly z čeho vařit.
Může se hoditSháníte brigádu? Hledejte na jobDNES.cz |
„V letošním roce je znát, že je brigád víc než dřív, takže zájem studentů poklesl. A znát je i jejich méně aktivní přístup k přivýdělku,“ lituje Dagmar Urbancová.
Bez ešusů a pláštěnek to nejde
Kdo si chce přesto na vlastní mozoly vyzkoušet, jak vypadá pivo v pevném skupenství, může vyrazit směr České středohoří a severní Čechy.
Žádné lelkování a ulejvání tu brigádníky nečeká, že by to ovšem byla zvlášť velká otročina, to už dávno neplatí. Technika pomáhá na chmelnici všude, zvlášť v létě. „Při sklizni pracují studenti při obsluze česačky, uklízejí nebo pomáhají strhávačům na poli,“ přibližuje koordinátorka chmelových brigád.
Každému se přitom hodí přibalit do ruksaku obligátní brigádnické náčiní, jaké si s sebou vozili už rodiče a prarodiče: pevná bagančata na nohy, pláštěnku do terénu a ešus na oběd, protože do něj se jídlo servíruje i ve 21. století.
„Práce venku téměř za každého počasí je zřejmě na chmelové brigádě to nejnáročnější. Pro některé studenty je to přitom vůbec první zkušenost s prací jako takovou,“ myslí si Dagmar Urbancová, která z praxe ví, že někoho taková zkušenost možná zlomí.
Jenže existují i tací, a není jich zase tak málo, pro něž se „chmel“ stane táborem pro dospělé. Ti se klidně vracejí popáté posedmé.
