Mezi lety 2010 a 2015 klesl v krajské metropoli počet hlášených dopravních nehod o pětinu, a to ze 616 na loňských 494. V Praze, Brně i Ostravě při stejném srovnání počet havárií vzrostl.
„Při zpracování údajů jsme vycházeli z databází dopravní policie a ročenek o dopravě velkých měst. Dalším zajímavým údajem je, že počet zraněných se mezi roky 2000 a 2015 snížil o 42 procent. V Plzni z 553 na 321. Podobně výrazný pokles zaznamenala i Praha. Například v Brně se počet zranění zvýšil,“ řekl náměstek plzeňského primátora pro dopravu Petr Náhlík.
Zprávu dostali plzeňští zastupitelé na svém červnovém jednání. Podle zpracovatelů dokumentu není možné srovnávat počty nehod do roku 2008 a po něm, protože od roku 2009 nemusí policisté řešit menší nehody se škodou do 100 tisíc korun a bez zranění. Předtím museli řešit každou bouračku.
„Naopak plnou vypovídací schopnost má porovnání počtu zranění, neboť tento typ nehody bylo nutné hlásit vždy,“ uvedli zpracovatelé dat.
Velmi pozitivní je klesající počet nehod s účastí chodců. V roce 2000 jich v Plzni bylo hlášeno 163, z toho 101 zavinili pěší. Osm chodců tehdy zemřelo, z toho dva na přechodech. V roce 2015 bylo nehod s účastí chodce 52, nejzranitelnější účastníci provozu jich zavinili 27.
Podle plzeňské policejní mluvčí Hany Štefflové se do statistik pozitivně promítají úpravy ulic ve městě. „Za tmy je už mnoho přechodů pro chodce osvětlených, například přibývá i středových ostrůvků, které usnadňují přecházení,“ řekla policejní mluvčí.
Petr Náhlík připustil, že mnoho řidičů kritizuje zužování ulic, někde i snižování počtu jízdních pruhů.
„Stavební úpravy, jejichž cílem je zklidnit dopravu a zvýšit bezpečnost silničního provozu zejména chodců, často vyvolávají negativní ohlas u motoristické veřejnosti. Jejich plošné uplatnění má ale nezpochybnitelný přínos v klesajícím počtu nehod a jejich následků. Vynikne to zejména ve srovnání Plzně s městy, která to tolik neuplatňují,“ prohlásil náměstek Petr Náhlík.
I nyní radnice připravuje úpravy tří plzeňských křižovatek, kde se často stávají nehody. Nejjednodušší to asi bude na Chodském náměstí, kde je rizikové ve směru na Bory odbočení doleva přes tramvajové koleje do ulice Edvarda Beneše. Semafor bude rozšířený o signalizaci jen pro odbočení doleva.
Nedání přednosti zprava dělá problémy šoférům na Slovanech v křižovatce Zahradní a Liliové ulice. Na všech vjezdech do křižovatky budou zpomalovací a výstražné terče.
Specialisté nyní posuzují, jestli na křižovatku Těšínské a Jateční ulice na Doubravce vrátí zase semafory, které před mnoha lety odstranili, nebo zatížený uzel přestaví na kruhový objezd.
Specialisté doporučují používat reflexní prvky
Václav Ircing z BESIPu připomněl, že řadu řidičů zpomalilo i první úsekové měření v plzeňském Bolevci. „Špatné ale je, že dědečkové a babičky mají pořád zafixované, že na přechodech mají absolutní přednost, přitom to není pravda. Pořád si myslí, že auto před nimi za každé situace musí zastavit. Vysvětlujeme jim, že to tak vůbec není. Řada lidí pořád neví, jak se chovat na místech pro přecházení, která mnohdy nahrazují klasické přechody,“ varuje Ircing.
I když zákon nařizuje chodcům používat od letošního února za snížené viditelnosti reflexní prvky na oblečení při chůzi po vozovce mimo obec, podle Ircinga není na škodu používat reflexní pásky i při pohybu po městě a obcích.
