„Sklárna v Anníně byla jedním z prvních provozů na světě, které zvládly novou technologii tavení skla elektřinou v provozních podmínkách,“ říká kurátorka Pavilonu skla Jitka Lněničková.
Elektřinou tavené sklo bylo tehdy velkou výjimkou a náročnou technickou výzvou. Skleněné výrobky zhotovené novou metodou ale vysoce překonávaly dosavadní produkci. „Vyznačují se totiž mimořádnou čistotou skleněné matérie, vysokým leskem a krásným lomem světla,“ vysvětlila Lněničková.
Všechny tyto vlastnosti má rovněž vystavený pohár, který pochází ze sbírek Vlastivědného muzea dr. Hostaše, s nímž Pavilon skla sdílí společnou zahradu.
Unikátní pohár byl desítky let zapomenutý
Pohár je ve sbírkách muzea již od 30. let 20. století, kdy jej sem věnovali majitelé sklárny. Světový unikát však dlouho unikal pozornosti. „Po desítky let stál pozapomenutý v depozitáři a teprve výzkumy posledních let upozornily na jeho mimořádný význam ve světovém kontextu,“ konstatuje Lněničková.
Jedinečný pohár mohou zájemci zhlédnout na výstavě nazvané Sklo z Annína (tak trochu jinak) do konce března. Pak se vrátí zpátky do muzejního depozitáře.
Dočasná expozice má vztah k té stálé, která představuje sklo firmy Lötz z Klášterského Mlýna. Vrací se totiž zčásti k jejím kořenům a hlavně k osobě jejího zakladatele Johanna Lötze, pro kterého byl právě Annín první samostatně provozovanou sklárnou i místem, kde v roce 1844 zemřel. Až později jeho vdova přestěhovala firmu do Klášterského Mlýna.
Annínská sklárna byla založena už v roce 1796 a v letošním roce uplyne 220. výročí od svého vzniku. Výstava, je tak jakýmsi začátkem oslav těchto narozenin.
