Za rok, přesně na den, slyšel osmiletý Adam a jeho rodina úžasnou zprávu - je to zdravý kluk. „Už se k němu tak můžeme chovat. Můžeme třeba jít do kina a nemusí mít roušku,“ usmívá se jeho maminka Iveta.
Je šťastná, velmi, to zaprvé. A za druhé odhodlaná, ještě víc. Díky zkušenosti, kterou prožila, se rozhodla pro velkou věc. Chtěla by pomoct, aby se do registru dárců kostní dřeně zapsalo co nejvíc zájemců. Má už první skvělé výsledky.
Prosincový market autorské tvorby Ježíškův Garage Design spojila s akcí Znojemsko na dřeň, kde rovnou lidé mohli vstoupit do registru dárců. Za dva roky hematologicko-transfuzní stanice znojemské nemocnice evidovala 105 dárců. Během necelých dvou dnů se jich díky Hlobilové zapsalo dalších 112.
Dárci se nejčastěji rekrutují ze skupiny 18 až 35 let
A to se statečná žena míní do projektu teprve pořádně vložit. „Leukemie byla zkušenost, kterou nikomu nepřeji. Ale když budu lidem říkat, co nás potkalo, můžu tím třeba někomu zachránit život. Mým přáním je, aby se Znojemsko stalo okresem s největším počtem dárců,“ tvrdí.
Jak říká - že bude pomáhat a shánět nové dárce do registru, věděla, už když jejímu synovi Adámkovi kapala nová dřeň. Využít chce právě velké, zažité akce ve Znojmě. Plánuje i přednášky ve školách a větších firmách.
Takto vypadá Adam dnes. Zdravý kluk, který v pololetí může znovu do školy.
Osmiletý Adam Hlobil namaloval pro čtenáře MF DNES vánoční přání.
Tak velký počet zájemců ze Znojemska se přihlásil i proto, že žena vyvrací nejčastější omyly, které kolem dárcovství kolují. Díky ní lidé vědí, že se při odběru nerozřezávají kosti nebo že dárci staršímu pětatřiceti let nebrání „stáří“, ale finance.
Dárci se nejčastěji rekrutují ze skupiny 18 až 35 let. „Na prvním místě uvádíme důvod medicínský, protože hodně zjednodušeně: čím mladší člověk, tím zdravější. Druhý důvod je finanční. Vyšetření vzorku krve na takzvané transplantační znaky stojí 1 500 korun a není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,“ potvrzuje mluvčí Českého národního registru dárců dřeně Vladimíra Štěpánková.
Ivetě Hlobilové se povedlo sehnat sponzora, znojemský Rotary klub, který zaplatí vyšetření krve pro více než dvě desítky zájemců za věkovou hranicí, jež se přihlásili po její vánoční akci. „Navíc jsme se domluvili na spolupráci na dalších akcích našeho dlouhodobého projektu,“ pochvaluje si Iveta Hlobilová.
Nejdůležitější zásilka v životě
Co se vlastně děje s krví dárců z jižní Moravy? V praxi to funguje tak, že i s přihláškou putuje do Brna, kde je nejbližší odběrové centrum. Odtud zamíří do Plzně, kde je registr dárců. Tam vzorek otestují a zadají do evidence. V celosvětovém registru je několik desítek milionů dárců.
Shodovat se ale musí ideálně deset z deseti znaků. Realita je taková, že každý čtvrtý nemocný vhodného dárce nikdy nenajde. Člověku také může pomoci dřeň, která putovala přes půlku světa.
Třeba Hlobilovi měli štěstí - pro jejich syna se našli hned dva vhodní dárci. O tom „jejich“ vědí jen to, že je čtyřicetiletý Němec a váží 110 kilo. Právě díky němu loni do motolské nemocnice v Praze kurýr dovezl tu nejdůležitější schránku v Adamově životě. A díky tomuto dárci a lékařům už za pár dnů osmiletý chlapec znovu začne chodit do školy. Do třetí třídy, za svými kamarády, jež mu psávali a dodávali dětskou naději.
Odebírá se krev, nikoli dřeň
Proč je věk dárců tolik omezen? Stanovují si jej samy registry a je tomu tak všude na světě. Pojišťovny nastupují až ve chvíli, kdy je z registru vybrán pro pacienta vhodný dárce. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna loni za 1 081 pacientů vynaložila na léčbu leukemie v Jihomoravském kraji 146 milionů korun. Podle ministerstva zdravotnictví je systém nastavený dobře.
„Registry tento stav dle našich informací respektují a o jeho změnu neusilují,“ podotkla mluvčí resortu Štěpánka Čechová.
Velkou bolestí českého registru dárců kostní dřeně, jak sami přiznávají, je ne úplně dobře zvládnutá propagace. I tak ale letos sčítá rekord -nárůst více než 10 tisíc nových zapsaných dárců za uplynulých 12 měsíců. Díky osvětě se totiž daří bořit největší mýty.
Například ten, že je při vstupu třeba vzorek kostní dřeně. Stačí přitom jen dva mililitry krve. Nebo další, že je odběr bolestivý a nebezpečný.
Kromě odběru z kosti pánevní v narkóze přibyl i ten ze žil, který připomíná známější odběr plazmy. Takže z jedné žíly jde krev do přístroje, který si „vyzobe“ krvetvorné buňky, o které jde, a krev se druhou žilou vrací do těla zpět.
„Pokud by cokoliv dárci hrozilo, tak se přece do odběru nikdo nepouští! Naopak hodně dává. Většina lidí děkuje, že při vědomí zachraňují lidský život třeba malého dítěte anebo maminky, že zažili nádherný pocit, a necítí se být dárci, nýbrž obdarovanými,“ uzavřela Štěpánková.
