U sešlapaného pletiva v ulici U Pražské dráhy je cedule zakazující vstup do kolejiště. Hned vedle ní je ale cestička, která vede přes trať.
„Od 70. let minulého století, kdy jsme se sem nastěhovali, jsem chodila přes koleje. Trať je tu rovná, když se dobře rozhlédnete na obě strany, nic se nemůže stát. Bylo to bezpečnější, než podchodem u zastávky, kde se pohybují divní lidé. Tam se pomoci nedovoláte. Jenže teď kvůli stavbě přes koleje přejít nemůžete,“ vysvětlila starší žena, která nakonec zamířila do podchodu.
Právě v místě, kde zdejší lidé často přecházeli, srazily vlaky v posledních dvou letech tři lidi. Dva byli na místě mrtví. „Nová zeď snad výrazně ztíží přecházení přes trať. Snad se tam už žádná tragédie nestane,“ doufá Jiří Jelen, který bydlí nedaleko železnice.
Teď už na jedné straně kolejiště dokončují stavbaři přes dva metry vysokou protihlukovou stěnu z betonových panelů, která má utlumit hluk od vlaků. Táhne se s několika přerušeními od parku v Potoční ulici až k vjezdu do plzeňského hlavního nádraží. Nakonec v ní bude jen pár průchodů pro záchranáře. Jinak vlaky pojedou zastavěnou částí Doubravky skryté mezi betony.
Z oken v přízemí domů blízko u trati už místní koukají na ulici a do stěny. „Co jsem slyšel, směrem k domům budou na betonu namalované kytičky. Snad to nezničí sprejeři,“ doufá starší muž bydlící poblíž.
Protihluková stěna u železniční trati v Plzni na Doubravce. (13. října 2015)
Další Plzeňanka přidala, že za čtyřicet let, co bydlí u trati, už vlaky vůbec nevnímá, zvykla si na ně.
Doubravecký místostarosta Zdeněk Mádr řekl, že se už při přípravě projektu snažili o přerušení betonové zdi na několika místech průhlednými plochami.
„Báli jsme se toho, že nám rozdělí čtvrť. Právě proto, aby byla vzdušnější, jsme v ní chtěli prosklené části. Investor ale vysvětloval, že by to bylo dražší, a plochy se časem stejně ušpiní. Snad zeď směrem k domům časem obroste zelení a opticky pod ní zmizí,“ doufá nyní místostarosta Mádr.
