Do nebývalé šlamastyky dostala sama sebe plzeňská radnice, když si roky bezvýsledně pohrávala s myšlenkou využít budovu s adresou Klatovská 19. Tam dřív sídlila vojenská správa, ale budova je pozoruhodná především tím, že ukrývá jeden z výjimečných interiérů navržených proslulým architektem Adolfem Loosem.
V první patře domu se zachovaly hudební salon a jídelna bytu někdejšího majitele Huga Semlera.
Radnice původně plánovala využít dům pro vydávání dokladů, později jej chtěla svěřit již neexistujícímu Americkému centru, chystala se tam přesunout Pattonovo muzeum z kulturního domu Peklo, uvažovalo se o vzniku expozice Muzea totality.
Zhruba před deseti roky se proto radnice dohodla s Ministerstvem obrany, že na město dům bezplatně převede a ten bude sloužit veřejnému zájmu. Jenomže plány zůstaly jen na úrovni řečí a spekulací. Přednost dostávaly jiné projekty a radnice nenašla přibližně sto milionů, aby dům opravila a využila.
Svou roli zřejmě sehrála i skutečnost, že představy zástupců města o využití domu byly nereálné. Nyní se ukazuje, že ceněný interiér je ve zchátralém domě, který jinak radnice k ničemu nepotřebuje.
Nicméně podle smlouvy s ministerstvem se ale radnice měla o budovu postarat do konce letošního roku. Město podmínku nesplnilo a nyní mu za to hrozí víc než čtyřmilionová pokuta. Radní už proto vyrukovali s návrhem budovu státu vrátit. Pro to se ale v zastupitelstvu nenašlo dost hlasů.
Radnice chce s ministerstvem jednat
Radnice se tedy pokusí s ministerstvem dohodnout. „Co bude dál, nikdo netuší. Je tam pokuta 4,5 milionu, která se rovná hodnotě objektu,“ prohlásil primátor Plzně Martin Zrzavecký (ČSSD).
Přiznal, že návrh na vrácení domu nebyl dobrý pro město ani pro Loosovy interiéry. „Nám ale nic jiného nezbylo, protože jsme na konci lhůty, kdy jsme měli opravit ten dům a naplnit službami pro veřejnost. Bohužel se tak po dobu deseti let nestalo,“ řekl Zrzavecký.
Poukazoval na to, že budova je ve špatném stavu a cena rekonstrukce by se blížila ke stovce milionů.
„My jsme peníze v posledních čtyřech letech použili na jiné priority a teď nás to jednoduše doběhlo. Budeme jednat s ministerstvem, budeme říkat, že chceme dům mít a budeme připravovat projekt, který by spěl k tomu, že budeme objekt využívat,“ konstatoval Zrzavecký.
Primátor se nedomnívá, že by bylo možné opravit za několik milionů pouze Loosův interiér a zbytek domu nechat v dosavadním stavu. „Byl bych nerad, aby když to otevřeme, někomu něco spadlo na hlavu,“ uvedl.
V minulém volebním období se radnice obnově Loosových interiérů v Plzni věnovala mnohem víc než v minulosti. Dotáhla při tom do konce rekonstrukce bytů na adresách Klatovská 12 a Bendova 10.
„Několika miliony přispělo město na rekonstrukci interiérů v domě Michala Brummela v Husově 58. Pro obnovu a zviditelnění Loosových interiérů jsme udělali hodně a zařídili jsme i jejich pravidelné organizované prohlídky,“ konstatoval bývalý primátor a nynější náměstek pro kulturu Martin Baxa (ODS).
Vedoucí odboru památkové péče magistrátu Petr Marovič se domnívá, že kdyby se městu podařilo dohodnout s ministerstvem obrany prodloužení termínu na využití domu na Klatovské 19, mohla by se jeho rekonstrukce uskutečnit.
„A náklady by se snad daly snížit ze sto milionů například na úroveň 70 milionů,“ konstatoval Marovič.
Ten tvrdí, že zejména ceněný je v budově Semlerův hudební salón. „I z hlediska použitých materiálů je řazen ke špičce mezi Loosovým interiéry, které podle jeho návrhů vznikly například ve Vídni nebo v Paříži,“ sdělil Marovič.
