„Aplikace kmenových buněk má pomoci lidem odsouzeným k amputaci třeba ve stehně nebo bérci,“ uvedl přednosta chirurgické kliniky Vladislav Třeška.
Jedná se podle něj o pacienty třeba s pokročilou aterosklerózou, diabetem nebo o lidi s tepnami porušenými vlivem kouření, u nichž nemohou chirurgové provést rekonstrukci tepen, protože jsou velmi postižené. Možný u nich není ani výkon vedoucí k roztažení tepen.
Tři ze čtyř pacientů mohou dál chodit, nepřišli o nohu
„Operovali jsme zatím čtyři nemocné. Jeden zákrok i přes aplikaci kmenových buněk skončil amputací, tři lidé ale nemají žádné bolesti a končetinu jsme jim zachránili,“ konstatoval Třeška, který to považuje za velký úspěch.
„Kmenové buňky, které se mnoha vpichy aplikují do postižených míst v končetině, stimulují tvoření nových cév a samy se stávají jejich součástí. Po aplikaci kmenových buněk se vytvoří kolem poškozené cévy jakési objížďky v podobě nových cév,“ popsal přednosta.
Buňky lékaři odebírají přímo z kostní dřeně operovaného pacienta. „Nedáváme žádné cizí buňky, žádné embryonální buňky, protože existuje riziko různých mutací,“ konstatoval Třeška. Buňky se odeberou na operačním sále a v téže době se aplikují.
Ověřená metoda. Nemá vedlejší účinky ani žádné komplikace
Když se cena metody, která se pohybuje kolem 80 tisíc korun, srovná s náklady pooperačních komplikací po amputaci končetiny, je podle Třešky velmi nízká. Náklady jsou podle přednostova odhadu poloviční.
„K následkům amputace totiž patří třeba i vyřazení z pracovního procesu, náklady na protézy a na rehabilitaci,“ popsal Třeška, podle kterého je ale největší tragédií to, že většina nemocných po amputaci umírá do pěti let, třeba i kvůli tomu, že snahu o zlepšení kvality života vzdají.
Metoda je podle Třešky bezpečná, protože lékaři ve fakultní nemocnici prováděli od roku 2000 řadu výzkumů například i na prasatech. „Je to pro nás ověřená metoda, nemá žádné vedlejší účinky a nepřináší komplikace,“ konstatoval Třeška.
Ten doufá, že od roku 2016 by mohly metodu platit zdravotní pojišťovny. Dnes jsou operace hrazené z grantových prostředků.
V plzeňské fakultní nemocnici se ročně amputují nohy desítkám lidí, v Česku se jejich počty pohybují ve stovkách ročně. „Celosvětově podstoupilo rekonstrukci cév s pomocí kmenových buněk 2500 lidí, z toho kolem tří čtvrtin má končetinu zachráněnou. Ti by byli odsouzeni k amputaci,“ upřesnil Třeška.
Metodu mohou lékaři využívat díky mezioborové spolupráci. „My máme štěstí, že je ve fakultní nemocnici špičková hematoonkologická laboratoř, která má výborné výsledky hlavně s transplantacemi kostní dřeně. S laboratoří spolupracujeme na zpracování kmenových buněk. Radiodiagnostické pracoviště zase aplikuje buňky přímo tam, kam chceme,“ uvedl Třeška.
