Správa parku koupila loni v polovině roku šest párů koní. Pořízení zvířat, vybavení, vozy a úprava stájí vyšla na téměř 4,5 milionu korun. Ročně stojí provoz zhruba 2,5 milionu korun a výnos je půl milionu korun. Bývalé vedení parku v čele s Jiřím Mánkem ale od začátku přiznávalo, že projekt nebude ziskový.
„Správa parku také nemá svoje těžaře, své harvestory, své železné koně. Všechny tyto věci soutěží a práce koní v lese nemůže být výjimkou. Navíc, záchranu koňských plemen a jejich rozšiřování mají na starosti úplně jiné instituce než národní parky,“ komentoval ukončení projektu současný ředitel parku Pavel Hubený.
Ten hned po svém nástupu v polovině roku označil projekt chladnokrevných koní za ztrátový a „mrháním prostředky daňových poplatníků“.
„Za tím si nadále stojím a jako řádný hospodář, který nakládá s veřejnými prostředky, si nemohu dovolit jimi plýtvat,“ dodal Hubený.
Od letošního ledna do září stáli koně 1,9 milionu korun. „Přičemž byly dosaženy výnosy 400 tisíc korun,“ popsal ekonomický náměstek správy parku Martin Roučka.
Kočí Jiří Dráb, který na Šumavě pracoval s vlastními koňmi Carmen a Ugandou, se proti kritice projektu ohradil a už na konci srpna ukončil svou práci s těmito koňmi na Modravě.
„O efektivitě se nedá moc mluvit, když není vůle připravit pro koně práci. Zakázky byly většinou malého rozsahu. Koně na Šumavě byli ztrátoví kvůli chybným rozhodnutím konkrétních lidí,“ prohlásil Dráb, který se z Modravy odstěhoval.
Co zrušilo či mění nové vedení NP ŠumavaVyhlídkové věže - odstraněny, některé neměly stavební povolení či stály na cizích pozemcích. Fotopointy - odstraněny, neměly stavební povolení či stály na cizích pozemcích. Březnická hájenka - po nákladné rekonstrukci bude v zimě zřejmě uzavřena. Je problém s jímkou odpadních vod, kterou je potřeba vyvážet. Nákladní automobil se k ní v zimě kvůli sněhu nedostane. Koně - správa parku si chce koně nově najímat, nikoliv vlastnit. |
Na internetu zveřejnil i svá kritická videa, kde popisuje, že na práci v lese dostával nejhorší možné lokality, správa parku zbytečně nakupovala pro koně dražší vybavení a plýtvala i při nákupu sena, které zplesnivělo a muselo se pořídit znovu.
Dráb tvrdí, že s koněm měl vytahovat například dřevo z mokřin, kde se zvíře bořilo až po břicho nebo kořen ocasu do porostu.
„Odmítl jsem tam pracovat a práci pak dodělal železný kůň na pásech. Hajní posílali koně do mokřin a v krásném terénu nechávali práce vyvážecím soupravám,“ uvedl ve svém videu Dráb.
Správa parku říká, že chce zastavit dotování projektu, a proto nově zavede, že koně pro práci v lese bude najímat.
„Dodavatelský systém je nejtransparentnější a ekonomicky nejvýhodnější variantou využívání koňské síly v lese. Žádný z národních parků v Česku nevyužívá vlastní potahy, protože je to administrativně a ekonomicky neudržitelné. My ale o práci koní v lesích zájem máme, dáme však přednost transparentní soutěži dodavatelských subjektů, kterým se budeme snažit vytvořit co nejlepší prostor pro jejich podnikání,“ vysvětlil náměstek pro péči o lesní ekosystémy správy parku Jan Kozel.
Bývalý ředitel Jiří Mánek zopakoval, že projekt neměl být ziskový, ale naopak přinášet nadstavbu v podobě zachování tradičního řemesla, vzdělání nebo třeba práce pro místní obyvatele.
„K nákladům je třeba říct, že 1,5 milionu korun stály opravy vlastních stájí, o které se deset a více let nikdo nestaral. Dalších 1,5 milionu bylo vyplaceno kočím a pracovníkům, kteří se o koně starali. Za zbylý milion jsme nakoupili věci a služby potřebné pro koně,“ prohlásil Mánek.
K plánům parku dávat práci v tendrech soukromím kočím upozornil, že si neumí představit, jak takový tendr park vypíše pro lidi z regionu, aby se vyhnul diskriminačním zadávacím podmínkám.
Schubert: O jízdy je velký zájem
Také někteří šumavští starostové ukončení projektu návratu koní do národního parku kritizují. Starosta Modravy a předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert tvrdí, že denně mu volají lidé, kteří mají zájem se svézt v kočáře či v zimě na saních tažených koňmi, a on je musí odmítat.
„Je to akorát další ukázka toho, jak správa parku nemá žádnou koncepci a jak se vše s příchodem nového ředitele otáčí o 180 stupňů. Koně byli atrakcí pro turisty, správa parku jim práci mohla přidělovat rovnou. Kolik si myslí, že se přihlásí kočí do tendrů, když tady na Šumavě už žádní nejsou a dojíždět sem s koňmi za prací se živnostníkům vyplatí asi jen těžko?“ podivil se Schubert. Doplnil, že podobně jako koně nebudou nikdy zisková ani návštěvnická centra, která se budují na Srní či Kvildě.
Správa parku namítá, že teď chce zvýšit objemy dříví, které budou koně z lesů vytahovat, a zároveň toto množství garantovat. Kočí, které najala do stájí v Borových Ladech, Strážném nebo na Modravě, propouštět nehodlá. Nabídla jim jinou práci. „Měli by na starosti údržbu kolem objektů správy parku. Záleží na nich, zda budou chtít zůstat,“ dodal mluvčí správy parku Jan Dvořák.
Tři koně, kteří správě parku ještě zůstali, teď nabízí jiným státním institucím. Pokud o ně nebudou mít zájem, bude je veřejně dražit. Opravené stáje pak chce nabídnout živnostníkům, kteří budou chtít na Šumavě s vlastními koňmi pracovat.
