Prodejci i producenti musejí u jídla, které chtějí darovat (někdy má jen estetické vady, jindy prošlou trvanliovost), odvádět DPH ve výši 15 procent stejně jako u potravin, které prodávají za běžnou cenu nebo ve slevě. Na úrovni ministerstev a neziskových organizací se ale diskutuje o tom, že by se firmám, které potraviny darují, mohlo ulehčit. Tíha spojená s odvodem DPH by na ně dopadla minimálně nebo vůbec. Příznivcem „úlevy“ je například ministr zemědělství Marian Jurečka.
Podle ministerstva financí je nutné držet se legislativy ČR i EU při uplatňování DPH, to znamená žádné výjimky. Neziskovkám i firmám, které diskusi vedou, by ale stačilo, aby se namísto výjimek stanovila metodika, která zjednodušeně řečeno řekne, že u darovaných potravin může být základ daně minimální nebo nulový. Daňová povinnost by zůstala stejná.
„Není potřeba výjimka. Potřebovali bychom vypracovat metodický pokyn, který by upřesnil hodnotu darovaných potravin,“ vysvětluje předsedkyně platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová, která se diskusí účastní. Hodnota takových potravin by byla nízká, což by vedlo i k minimální nebo nulové dani. Podle ní bude ještě řeč o tom, jakých potravin by se úleva týkala.
„Situaci diskutujeme a bude řešena na úrovni metodiky finanční správy. Pokud se bude jednat o potraviny s končící dobou expirace, poškozenými obaly a podobnými důvody, pro které nejsou uplatnitelné v běžném prodeji, lze minimalizovat DPH prostřednictvím nízkého základu daně,“ řekl iDNES.cz ministr financí Andrej Babiš (ANO). Babiš je zároveň majitelem potravinářsko-chemického holdingu Agrofert, jehož firmy se rovněž na dárcovství podílí. Nejvíce jsou to podle mluvčího Karla Hanzelky společnosti Tatra, Penam a Kostelecké uzeniny.
V současnosti jednotná metodika není a firmy si v praxi stanovují cenu darovaných potravin různě. „Pokud někdo přijde na kontrolu, může to být problém,“ připouští jeden z prodejců, který si přál zůstat v anonymitě.
Pro řetězce legislativní změna může být vítanou úlevou. Například Albert loni daroval potraviny za 5 milionů korun, ze kterých musel odvést DPH. Prošlá zelenina, ovoce a pečivo zamířila do zoologické zahrady. Obecně podobné dary nejčastěji končí skrze potravinové banky a charitativní organizace u potřebných.
"Darování potravin ve prospěch potřebných je v Česku pro firmy finančně i organizačně nevýhodné. Výrobci a prodejci potravin odvádí z darovaných potravin 15 procent DPH a navíc je nezbytné každou jednotlivou darovanou položku specifikovat v darovací smlouvě. Změnu legislativy bychom tedy samozřejmě velmi uvítali," sdělila Judita Urbánková, mluvčí Aholdu, který provozuje obchody Albert.
Řetězec Tesco vyhazuje maximálně 3 procenta potravin, uvedl mluvčí Jiří Mareček. Největší část tvoří čerstvé potraviny a pečivo. „Vyhazují se potraviny, které ukončí datum spotřeby a není je tudíž možné darovat dále pro lidskou konzumaci,“ uvedl. Tesco daruje zhruba 100 tisíc položek ročně. „Jedná se o potraviny po době minimální trvanlivosti, tj. trvanlivé potraviny,“ dodal s tím, že by firma vítala změnu metodiky pro výpočet hodnoty potravin. Společnost Lidl potravinový odpad roztřídí a část nabízí také bioplynovým stanicím.
Zamezit plýtvání potravin chce Jurečka i podporou potravinových bank, s jejímiž zástupci se v úterý sešel.
„K menšímu plýtvání potravinami by u nás mělo přispět především dořešení funkčnosti potravinových bank. Do nich by výrobci a prodejci posílali zboží těsně před vypršením doby spotřeby, které by se následně poskytovalo například nevládním organizacím pro sociálně potřebné,“ prohlásil Jurečka. Ten bude o bankách jednat i s obchodními řetezci.
Zbytečně velké nákupy
Valnou většinu vyhozených potravin mají na svědomí domácnosti. Důvodem je zejména zvyk dělat velké nákupy na několik dní i týdnů dopředu. Data OSN říkají, že čtvrtinu potravin vyhodí lidé, zatímco na maloobchod, tedy i obchodní řetězce, připadají maximálně jednotky procent. V Evropě a Severní Americe připadá na člověka 95 až 115 kg vyhozeného jídla ročně, v Česku 69 kg (celkem 729 tisíc tun ročně).
Zatímco v rozvojových zemích jsou důvodem hlavně špatné technologie pro sklizeň, skladování či nevhodné obaly, na Západě je to hlavně přílišné nakupování, velké porce nebo nesrozumitelná data spotřeby.
