Situace nahrává kritikům nedávného sloučení plicního a interního oddělení do nového monobloku, které vyvolalo bouři nevole v řadách pacientů i odborníků. Zástupci nemocnice ale upozorňují, že taková situace může nastat, i kdyby oddělení zůstalo izolované.
„Jedná se zhruba o 55 lidí, zejména z řad personálu. V menšině jsou pacienti, návštěvy skoro vůbec. Do přímého styku s pacientem přišlo kolem patnácti lidí, opět především personál,“ upřesnil informace mluvčí Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Jiří Kokoška. Podle něj jsou všichni postupně kontaktováni a vyzýváni k vyšetření.
Bývalá budova plicního oddělení.
„Absolvují jeden speciální test a rentgen plic. Vyšetření se pro úplnou jistotu budou opakovat dvakrát po půl roce. Dosud bylo vyšetřeno 42 lidí, zatím s negativními výsledky,“ uvedl Kokoška.
„Já jsem nevěřila vlastním očím. A dcera? Ta každý den brečí. Všichni trneme hrůzou, co kontrola přinese. To čekání je děsné,“ říká maminka jedné ze studentek klatovské střední zdravotnické školy, která v rámci praxe do styku se zmiňovaným pacientem mohla přijít, a pozvánku na rentgen také proto dostala.
Petici odpůrců loňského sestěhování obou oddělení podepsalo asi osm tisíc lidí. „Kdyby plicní zůstalo v samostatném objektu, jak jsme chtěli a za což jsme s podporou mnoha odborníků bojovali, předešlo by se takovým případům,“ tvrdí spoluautor petice Jiří Pešek.
Prokázání TBC trvá od vyšetření několik týdnů
S takovým názorem zásadně nesouhlasí vedení Klatovské nemocnice. „Riziko setkání s pacientem s TBC není jen na plicním nebo interním oddělení a není jen v nemocnicích, které mají plicní oddělení. Může se stát - a ve větších nemocnicích ve větších městech se to stává - že je přivezen třeba na chirurgii pacient kvůli zcela jinému problému a třeba až na operačním sále se ukáže, že by mohl mít i TBC. A mezitím je hospitalizován mezi ostatními pacienty,“ vysvětlil mluvčí Jiří Kokoška.
Muž, u něhož se ve Fakultní nemocnici Plzeň nález TBC potvrdil, byl na plicní oddělení Klatovské nemocnice koncem května převezen z jiného zařízení s podezřením na zápal plic.
Byl hospitalizován na lůžkové stanici B interního oddělení, kterou využívá k hospitalizaci svých pacientů i plicní oddělení. „Po několika dnech se objevily indicie, že by mohl mít tuberkulózu. Ihned poté byl převezen na pracoviště vyššího typu, konkrétně na plicní kliniku Fakultní nemocnice Plzeň,“ upřesnil Kokoška.
Protože prokázání TBC od vyšetření trvá několik týdnů, až v červenci se ve Fakultní nemocnici Plzeň nález TBC potvrdil. „Je vždy povinností nemocnice vyšetřit všechny lidi, kteří s pacientem buď přišli do přímého styku, například jej ošetřovali, nebo se jen v daném období pohybovali na stanici,“ uvedl Kokoška.
„Výskyt pacientů s TBC je v Klatovské nemocnici minimální. Toto je druhý potvrzený případ za poslední tři roky,“ doplnil.
Žádná epidemie TBC nehrozí, ujistil radní
Vinit sloučení plicního a interního oddělení Klatovské nemocnice považuje za nesmysl i krajský radní pro zdravotnictví Václav Šimánek.
„Sloučení chybou rozhodně nebylo. Žádná epidemie TBC nehrozí, případy výskytu jsou ojedinělé a narazit na pacienta s takovým onemocněním lze v jakémkoliv zařízení a jakémkoliv oddělení,“ řekl Šimánek.
Zrušení lůžkového plicního oddělení v Klatovské nemocnici kritizovali už loni nejen pacienti, kteří poslali dvě petice hejtmanovi Plzeňského kraje, ale také odborníci.
Proti tomuto kroku se vyjadřovali vedoucí lékaři z plicní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, zástupci České pneumologické a ftizeologické společnosti a například i bývalá hejtmanka Plzeňského kraje, lékařka Milada Emmerová.
„Plicní oddělení mělo samostatnou budovu, a tak to bylo správně, protože je to infekční obor. Plicní pacienti jsou odděleni od jiných pacientů, aby na ně nemohli přenášet infekce," prohlásil tehdy významný odborník na plicní choroby přednosta plicní kliniky FN v Plzni Miloš Pešek.
