Po značnou část doby byla jeho existence spojená se jménem knihkupce Jaroslava Horáčka.
"Původně to byla jen pobočka knihkupectví na třídě Míru, kde jsem působil od roku 1978. Jinak to nešlo, vždyť tam ani nebyl žádný sklad," uvádí Horáček.
V prostoru prodejny se po zahájení provozu nádraží jen na pár měsíců objevilo květinářství, ale pak už se tam natrvalo nastěhovala literatura. Přestože výlohy vypadaly z haly honosně, samotná prodejna byla ve skutečnosti jen asi 60 centimetrů široká chodbička. Přesto si u ní dokázali výběrem četby krátit čekání na vlak lidé po desítky let.
Ty doby ale skončily. "Už se to nedalo utáhnout. Já jsem chodil obsluhovat jen o víkendech, protože mám další knihkupectví v Hlinsku. Musel jsem zaměstnávat další dvě síly, abych mohl mít otevřeno od rána do večera, a to už se nedalo zvládnout, pokud jsem jim chtěl dát důstojný plat," uvedl Horáček.
Popisuje, jak v době vrcholu knižního trhu v roce 1997 byly roční obraty v milionech korun. Od té doby ale každým rokem klesající zájem o knihy z přijatelného obratu ukousl svoji dávku.
"Dnes lidé nádraží jen proběhnou, dříve tu postávali a prohlíželi si knihy," dodal knihkupec.
Konec jeho prodejny rozladil nejednoho pardubického patriota. Fotografie prázdných výkladů se objevily na sociálních sítích. "Tohle je smutný. Fakt smutný," uvedla ke zveřejněné fotce Veronika Trestrová z Pardubic.
Další osud prodejny knih je nejasný. Nový knihkupec se do ztrátového podniku těžko požene, tak se dá předpokládat, že se na výzvu Českých drah přihlásí podnikatelé z lukrativnějších oborů.
