Kumulovaná ztráta všech krajských nemocnic se pravděpodobně koncem roku dostane na částku kolem 800 milionů korun. To jsou dvě třetiny jejich ročního rozpočtu, který se pohybuje kolem 1,2 miliardy korun.
"Celková ztráta šesti krajských nemocnic za první pololetí byla 147 milionů korun," uvedl ekonomický náměstek hejtmana Plzeňského kraje Václav Šlajs.
Zhruba 100 milionů korun ze zmíněné částky připadlo za prvních šest měsíců jen na Klatovskou nemocnici.
Krajští politici přitom trvají na tom, aby se pro nemocnice neužívalo termínu ztráta. V účetní uzávěrce se totiž suma neobjeví v kolonce zisk/ztráta. Kraj totiž dluh zaplatí z peněz daňových poplatníků neboli z krajského rozpočtu v rámci takzvané služby obecného hospodářského zájmu.
Může za to méně pacientů i privatizace, tvrdí ředitel
A jaké jsou důvody ztráty Klatovské nemocnice, kde se loni na začátku čtvrtého čtvrtletí začalo léčit v novém zařízení za 1,6 miliardy korun? "Přišli jsme v minulosti o určitou část trhu, protože tam opakovaně docházelo k personálním problémům, například odchodům primářů. Ztratili třeba hodně pacientů v porodnictví a gynekologii, což se po otevření nové nemocnice zlepšuje," vysvětlil ředitel Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Miloš Suchý.
Chybou podle Suchého bylo i to, že se na začátku 90. let zprivatizovala nejlukrativnější část nemocnice - biochemické laboratoře. Ty sice po roce 2005 nemocnice vybudovala znovu, ale podle Suchého úhrady od pojišťoven stále nepokrývají práci, kterou laboratoře pro nemocnici odvádějí.
"Je třeba zvýšit zdravotní pojištění"
I přes vysokou ztrátovost nemocnic neuvažuje politické vedení kraje o tom, že by v nich utlumilo péči. Většinu regionálního trhu, zhruba tři čtvrtiny, přitom pokrývá s rozpočtem kolem 5,7 miliard korun plzeňská fakultní nemocnice.
"O případném omezení péče musí rozhodnout centrum, ne my na krajích, kteří fungujeme spíš jako hasiči," uvedl Šlajs.
Za ztrátou krajských nemocnic je podle něj hlavně to, že do zdravotnictví teče málo peněz. A to přesto, že kvalita péče jde geometrickou řadou nahoru.
"Připouštím, že v hospodaření nemocnic jsou rezervy, ale na vině je hlavně fakt, že stoupají ceny přístrojů, ceny léků, vše ovlivnil i nárůst DPH a snížení plateb od pojišťoven kvůli nové úhradové vyhlášce. Ta platby za péči o pacienty snížila letos pro krajské nemocnice o tři až čtyři procenta," připomněl Šlajs s tím, že úhradová vyhláška, na kterou všichni nadávají, může ale rozdělovat jen ty peníze, které se v systému vyberou.
Proto je podle něj třeba zvýšit zdravotní pojištění. To je ale ve skutečnosti zdravotní daň, kterou platí daňoví poplatníci.
