Krušnohorští záchranáři hlásí více úrazů. Pomohly by helmy, říkají

Pernou a nebývale dlouhou zimu mají za sebou členové Horské služby Krušné hory. Kvůli počasí a vysoké návštěvnosti lyžařských středisek ošetřili mnohem více úrazů než loni. Zatímco předchozí zimu hlásili 600 zásahů, nyní jich napočítali 730. Záchranáři by uvítali, kdyby lyžaři povinně používali helmy.

Horská služba přiváží zraněného k záchranářskému vrtulníku (ilustrační snímek). | foto: Martin Veselý, MAFRA

"Zasahovali jsme nejen u úrazů, ale například i u převozů lidí, kterým nebylo dobře. Nárůst událostí je však na naše podmínky veliký," zhodnotil Miroslav Güttner, náčelník Horské služby Krušné hory.

Nejvíc úrazů ošetřili záchranáři na Klínovci a Božím Daru. Vzhledem k oblevě a následným nízkým teplotám, které vytvořily tvrdý podklad, vzrostla také jejich závažnost.

Účet Horské služby

• Záchranáři vyjížděli v zimě k 730 událostem. 
• Nejčetnějšími úrazy byla poranění nohou (350 případů), hlavy (113) a rukou (254). 
• Asistovali u tří úmrtí - u vlakové trati v Perninku, u běžkaře, který dostal infarkt v Ústeckém kraji, a u zalehnutí dítěte. 
• O likvidaci událostí se v Krušných horách stará 10 profesionálních členů a cca 60 dobrovolníků. Hřeben Krušných hor měří zhruba 140 kilometrů a záchranáři jej mají rozdělený do osmi okrsků. 
• Nejčastějšími návštěvníky krušnohorských středisek jsou Češi, Nizozemci, Rusové a Němci.

"Časté byly úrazy hlavy, hlavně otřesy mozku, a to i přes to, že měli lyžaři ochrannou přilbu," řekl Güttner. Právě povinné nošení helmy by horští záchranáři u lyžařů zvlášť uvítali.

Snaží se o to také poslanec Rudolf Chlad (TOP 09), který vedl krušnohorské záchranáře před Güttnerem. Přišel s návrhem zákona, který má přikázat lyžařům, aby se ve skiareálech chovali ohleduplně (čtěte zde).

"Pokud by byl na sjezdovkách stejný provoz jako před deseti či patnácti lety, vůbec by mě nenapadlo takový zákon dělat. Ovšem dnes můžeme sjezdovky přirovnat k silnicím, po kterých jezdí lyžaři až šedesát kilometrů v hodině," vysvětlil Rudolf Chlad.

Jeho návrh je nyní v prvním čtení, a pokud poslanci zákon schválí, mohl by začít platit od 1. ledna 2014. Součástí návrhu je také povinnost používat do 15 let na sjezdovkách helmu.

Podle Rudolfa Chlada je předlohou zákon, který funguje v alpských zimních střediscích. Rozdíl je ovšem v tom, že by dítě za porušení nikdo nepokutoval. "Pokud by se zranilo, mohla by pojišťovna odmítnout pojistné plnění," popsal Rudolf Chlad.

Protože mnoho let k těžkým úrazům hlavy jezdil, dobře ví, jaké dopady může jízda bez helmy mít. "U svých vnoučat vidím, že jak je jednou člověk naučí nosit helmu, už nebudou chtít nikdy čepici, která kouše," prozradil.

Záchranářům chybí peníze

I přes nárůst úrazů, které každý rok horští záchranáři ošetří, bojují stále víc o peníze. Ty dostávají od ministerstva pro místní rozvoj a také od kraje, který jim přispívá 50 tisíci. Ještě před pár lety to však bylo o sto tisíc korun víc. Podle Güttnera musí záchranáři šetřit všude, kde je to jen trochu možné. "Snížili jsme náklady na provoz, odkládáme nákupy oblečení i techniky," uvedl.

Nad situací krušnohorské Horské služby se chce zamyslet také karlovarský hejtman Josef Novotný (ČSSD). Zváží, zda by kraj neměl přispívat záchranářům více. "Myslím, že by bylo vhodné, aby se na tom spolupodíleli také provozovatelé lyžařských areálů," řekl hejtman.