Lokalita, v níž se nachází neolitické sídliště, je naproti dobřanské psychiatrické léčebně. Archeologové o ní vědí už od druhé poloviny 90. let minulého století a vykopávky tu prováděli už několikrát. Tentokrát zkoumali podloží v místě, kde se bude stavět hřiště na pétanque.
"Jedná se o pozůstatky takzvané kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou, což jsou nejstarší zemědělci na našem území. Je to sídlištní lokalita, kde máme zachycenou část dlouhého neolitického domu a další sídlištní jámy. Pak se našla také keramika, tedy nádoby, které většinou nacházíme ve zlomcích, také je tam štípaná industrie (štípané nástroje, pozn. red.) a mazanice, což jsou zbytky omazů stěn domů," vysvětlila archeoložka Západočeského muzea v Plzni Markéta Sochorová.
Lidé v mladší době kamenné dokázali zpracovat vlnu i len
Zemědělci v neolitu žili v takzvaných dlouhých domech, což jsou domy s dřevěnou konstrukcí.
"Byly postavené z kůlů a kmenů stromů Mezi tím byl proutěný výplet, stěny byly pomazané jílem. Tyto domy měly pravděpodobně sedlovou střechu. Lidé v nich nejspíš jen bydleli, kvůli osvětlení pracovali venku," popsala Sochorová.
Lidé v neolitu používali kostěné a kamenné nástroje, parohové nástroje a byli schopní i zpracovat dřevo a vyráběli textil.
"Našli jsme i takzvaný přeslen, což je doklad textilní výroby. Zpracovávali vlnu a dokázali zpracovat pravděpodobně i len nebo kopřivy," dodala Sochorová.
