Projekt uspořádala Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti. Myšlenka vody jako námětu pro výstavu se zrodila už v roce 2009, kdy se unie rozhodla podílet na projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015.
"Inspirace vodou vychází z prostého faktu, že Plzeň leží na soutoku čtyř řek - Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. To považuji za velmi ojedinělé. Rozhodli jsme se upozornit na to, že město se muselo s tou vodou sžít," říká Jaroslav Hausner, kurátor výstavy a místopředseda Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti, která sdružuje profesionální umělce z regionu.
"U nás je to tak, že profesionální výtvarník není jen ten, který má na to školy. Přijmeme i někoho, kdo se to naučil sám. Předloží nám své práce, a pokud většina souhlasí, stává se členem. Není zkoušen z dějin umění nebo něčeho podobného," vysvětluje Hausner.
Expozice využívá prostor v Českém rozhlasu ojedinělým způsobem. Obrazy jsou rozvěšeny blízko u sebe a zdánlivě bez konceptu, stejně jako se vystavovalo v Paříži v 18. století.
Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen obrazy, fotografie, ale i textilie a keramiku. Svým pozoruhodným obrazem z doby stoleté vody v Plzni přispěl Miloslav Čech. Toho zaujala jedna fotografie, s pytli s pískem na nábřeží, které mu připomínaly tělo ženy.
"A opravdu! Pokud se návštěvníci budou chvíli soustředit, objeví výtvarníkův záměr, který není na první pohled zřejmý," komentuje Hausner.
Na výstavě se příchozí setkají s mnohotvárným pojetím vody. Objevuje se zde dílo například Jindřicha Bílka, který využívá efektně kontrastu barev modré a červené, ale také mírně surrealistické plátno od Jana Jelínka či Hausnerovy koláže.
Výstava je první akcí, jíž se unie zapojila do projektu Plzeň 2015. Hausner věří, že tato spolupráce bude dále pokračovat.
Unie by pro rok 2015 ráda vytvořila exponáty, které by plavaly přímo na hladině Radbuzy, a další díla by mohla být rozvěšena na stěnách nábřeží. "Zatím jsou to jen úvahy a doufáme v jejich realizaci," podotýká Hausner.
