Na internetu bude zanedlouho i litomyšlský renesanční graduál z poloviny šestnáctého století, který vzácným návštěvám hrdě ukazoval v Litomyšli Alois Jirásek. Lidé si zpěvník budou moci prolistovat skoro stejně jako kdysi spisovatelka Tereza Nováková.
"Je to úžasná, obrovská, 36 kilogramů vážící kniha, bohatě ilustrovaná a ručně psaná na pergamenu," řekl ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš.
Zatímco ale litomyšlský sborník mešních písní se na síti teprve objeví, velká část cenných rukopisů ze sbírek muzeí Pardubického kraje v digitální knihovně na stránce www.manuscriptorium.cz už je. Během několika let muzea zvládla to nejcennější převést do elektronické podoby.
Pardubice: Objevená Loutna Česká
Vybaví se vám melodie k následujícímu textu? V kostele je to jedna z nejoblíbenějších svatebních písní: Nebeští kavalérové / vinšujte štěstí / Vy jste mé svatby družbové / veďte z neštěstí.
Jejím autorem je barokní skladatel Václav Adam Michna z Otradovic a píseň je součástí Loutny České. Ta ovšem dlouho nebyla vůbec známa. Vědělo se pouze, že se Michna v dedikaci Svatoroční muziky zmiňuje o jakési Loutně, ta se však pokládala za ztracenou.
Michnovu Loutnu Českou objevil až ve dvacátých letech hudební badatel Emilian Trolda v pardubickém muzeu. Ve sbírkách tu našel opis zpěvního hlasu, který pořídil v roce 1666 kantor z Heřmanova Městce Matyáš Devoty.
"Díky tomuto opisu se rozvinulo pátrání, které nakonec vyvrcholilo tím, že byl v šedesátých letech objeven kompletní exemplář originálního tisku Loutny české z roku 1653," uvedla historička Východočeského muzea Věra Doležalová.
A právě takzvaný Devotyho opis Loutny české Adama Michny z Otradovic je možné si prohlédnout v digitální knihovně, spolu s dalšími cennými rukopisy z pardubického muzea.
Jsou to dva cenné rorátníky (zpěvníky zahrnující adventní zpěvy), ale například i "Herbář dobrej a zkušenej" pocházející z Rosic nad Labem z konce osmnáctého století, který pamatuje na nemoci lidské i zvířecí, ale i na obranu proti čarodějnicím. I ten je už on-line.
Chrudim má graduály dva. Český a latinský
Chrudimské graduály ve sbírkách i na internetu jsou dva. Latinský graduál z roku 1530 ve sbírkách Regionálního muzea v Chrudimi je o generaci starší než ten z Litomyšle. Památka je unikátní tím, že obsahuje 82 vícehlasých skladeb.
"Graduály vynikají množstvím maleb a propracovanými niciálami a iluminacemi. V Českém graduálu je výjev ukřižování a na jeho pozadí je nejstarší zobrazení Chrudimi," uvedla kurátorka Regionálního muzea v Chrudimi Markéta Veselá.
Autorem části výzdoby Českého graduálu je malíř Matouš Radouš, který měl v Chrudimi dílnu.
"Graduály jsou cenné i proto, že pocházejí z doby, kdy ilustrace zpěvníků zažívala svůj rozkvět, pak už přišel knihtisk," uvedla Veselá.
Digitalizace rukopisů stojí desítky tisíc korun. Například převedení Litomyšlského graduálu do elektronické podoby bude stát 156 tisíc korun.
"Tím se samozřejmě omezí či zcela vyloučí poškození při badatelském využití, které je v tomto případě poměrně časté," řekl ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš.
