"Osada ale nefungovala nepřetržitě, byla tam asi dvacetiletá pauza. Znovu se scházíme 12 let," upřesňuje jeden ze šesti znovuzakládajících trampů, Jiří Kříž. Dlouhá odmlka od začátku 80. let vznikla jednak kvůli nepřízni tehdejšího režimu vůči nezávislým aktivitám lidí, ale i kvůli rodinným povinnostem a péči o děti.
Trampské osadyTrampování se v Československu objevilo už za 1. republiky, vzniklo z tradic skautu. Osady si zakládali hlavně starší nespokojení skauti, jimž přestal vyhovovat přísný řád organizace, ale chtěli si dál užívat pobyt v přírodě, kterou vždy šetřili. Původně se jim proto říkalo divocí skauti. Až později se vžil název trampové, což byl anglický výraz pro tuláky či potulné dělníky. Tramping má v Česku už stoletou tradici, během této doby existovalo na 40 tisíc osad, které inspirovalo osidlování Divokého západu. |
První obnovený čundr pak liboteničtí absolvovali ze své obce do autokempu Barbora u Teplic až roku 2001. K šestici novodobých zakladatelů se přidali ještě další trampové a v roce 2003 vyrazila na čundr i druhá, mladší parta.
Před šesti lety pak vyrazili všichni společně a od té doby se stal každoroční čundr záležitostí téměř masovou. Vždyť na ni vyráží přes padesát chlapů i chlapců.
"Vždycky se na týden vylidní vesnice. Zůstanou tu jen ženské. I ony ale vyráží na společnou akci, jezdí před námi tak na čtyři dny na kola. My jezdíme vlakem," popsal jednu z libotenických tradic Kříž s tím, že v cílovém místě pak chlapi naopak trampsky netradičně nenocují pod širákem či ve stanech, ale většinou spí v chatkách v různých autokempech po Česku.
V almanachu vzpomínají na úspěchy osady
Na druhé straně je neobvyklé i to, že Žíznivá osada se nevěnuje jen zábavě na čundrech, ale pořádá i rozmanité akce v průběhu roku, například plesy, country festivaly či adventní oslavy. "Pro nás je osada především zábava, člověk se zbaví stresu z práce. Navíc to ale drží vesnici hezky pohromadě, nabíjí to pozitivní energií," říká Kříž.
Bohatou historii osady připomíná almanach, jehož obsah trampové z Libotenic připravovali i na letošním čundru v jihočeských Netolicích. Připomíná třeba 14 zakládajících členů, kteří roku 1962 jeli čundrovat do Mšece na Rakovnicku.
"Tehdy nejmladší účastník, patnáctiletý Pida, rád vzpomíná, jak všichni měli červené košile, kovovou lilii jako odznak a černé vesty," uvedl v almanachu Jan Gratias.
Trampská publikace vzpomíná i na všechny šerify i úspěchy osady. K nim patřil v 60. letech nákup Tatry 52, s níž se jezdilo třeba na motocyklové závody, či stavba jedinečné haciendy.
"Ferdovi se povedl unikát v podobě spirálovitého komína. Tento architektonický skvost vznikl tím, že zedničil poté, co měl v krvi přes 3 promile a jako vodováhu používal láhev s pivem," zveřejnil jednu z atraktivních dějinných událostí Gratias. K zajímavostem Žíznivé osady patří i jedno čestné členství, které získal před časem zesnulý zpěvák Karel Hála.
