Na Šumavě se kácí v posledních letech nejvíce stromů v historii, ale lidé tu přesto nemají čím topit. Dříví se bude dovážet a spousta majitelů domů, penzionů i třeba školy už začaly topit uhlím.
Kolik ročně protopí v rodinném doměDříví 25 000 Kč Hnědé uhlí 30 000 Kč Plyn 40 000 Kč Elektřina 40 000 Kč Pozn.: Částka platí pro rodinný dům 4+1. Roční náklady vypočteny po konzultaci s topenáři. Náklady na vytápění domu na Šumavě budou vzhledem k déle trvající zimě vyšší v průměru o 15 až 20 procent. |
Správa parku spočítala, kolik je v parku chalup, chat, škol, lesnických budov či penzionů, kde se topí dřívím a kolik ho ročně spálí. Aby všichni mohli topit dřívím, bylo by ho potřeba zhruba 30 tisíc kubíků.
"Nyní uspokojujeme tyto potřeby zhruba z 75 procent. Letos nějaké dříví ještě dodáme, ale zbytek si musí lidé dovézt z jiných lesů než šumavských," krčí rameny ředitel parku Jan Stráský.
Nejdostupnější surovinou je uhlí
Problémy s palivovým dřívím jsou v národním parku už roky. Ačkoliv se ho tu těží každoročně stovky tisíc kubíků, vhodného dříví je nedostatek.
Z celkové těžby se svou kvalitou na palivové, které je levnější než klasické určené pro pily, hodí tři až čtyři procenta. A bude ještě hůře. "Tím, jak se bude snižovat těžba, bude klesat i množství palivového dříví. Proto jednáme s ministerstvem o tom, že budeme muset na topení použít i dřevo, které není nekvalitní. Musíme se ale domluvit na cenách, protože je samozřejmě dražší," vysvětlil Stráský recept, jak z "palivové krize".
Právníci pak mají na začátku příštího roku přijít s řešením, jak lze kvalitní dřevo prodat pod cenou, aniž by to napadl třeba antimonopolní úřad. Někteří lidé už ale přešli na jiný způsob vytápění a začali znovu používat uhlí. Elektřina či plyn jsou drahé a uhlí je tak nejdostupnější surovina.
Uhlím už se topí i třeba v některých základních školách. "Dříví je nedostatek, a když si jej necháte dovézt odjinud, prodraží ho doprava. Kromě toho kubík dnes už je tak drahý, že se opravdu vyplatí koupit si uhlí a mít klid," uvedl například jeden z provozovatelů penzionu u Kvildy, který s ním už topí.
Do lesa je daleko a lidé jsou pohodlní
Podle ekologických aktivistů by ale na Šumavě nikdo nemusel topit uhlím, kdyby prý chtěl.
"Lidé si tu zvykli, že se o ně nejprve staral režim a teď správa parku. Stejně jako lidé jinde v republice, když chtějí dříví, tak si jej musí nechat dovézt třeba 30 kilometrů, tak by to mohli udělat i oni. Kromě toho, dříví na samovýrobu - tedy nakácení si ho v lese včetně odvozu, je dost, ale na to už jsou dnes lidé líní," říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Vedoucí lesních správ na Šumavě potvrzují, že nabídka dříví na samovýrobu v lese je. Zájem lidí ale ne, ačkoliv takto vyjde dříví na topení mnohem levněji. "Bohužel, tady je do lesa všude daleko, doprava odsud je drahá a lidé jsou také už dnes pohodlnější než dříve. Zájem je proto minimální, i když samovýrobu samozřejmě nabízíme," uvedl například vedoucí Lesní správy na Modravě Jan Bečvář.
Proč o samovýrobu není zájem, vysvětluje třeba obyvatel Kvildy Jan Samec. "Pro lidi je to dnes už moc práce. Ono jen strom porazit, nařezat a vytahat z lesa je náročné. S uhlím je to snazší," míní Samec.
Právě na samovýrobu v dalších letech správa parku sází. Věří, že lidé si takto pořídí zhruba čtvrtinu dříví. Příští rok bude povolena samovýroba dřeva ve 44 procentech rozlohy parku z celkových více jak 48 tisíc hektarů, které vlastní stát. "To je území s dostatečnými zásobami dřeva," míní mluvčí parku Pavel Pechoušek.
