Nedaleko bunkrů pod Štěpánkou vyrostla česko-německá celnice Kořenov-Schenkenhain. Přes hranice se vydala německá dvojice, čeští celníci ale při kontrole našli v kabelce dívčiny zakázaný kontraband. Děvče zadrželi, její doprovod však utekl pro posily. Za chvilku se strhla slovní přestřelka.
"Vydejte nám to děvče, nebo si pro ni přijdeme jinak," pokřikují cizinci na české celníky a vojáky. Posíleni o další ozbrojené civilisty a vojáky se Němci vrací a začíná skutečná přestřelka. Češi útok odráží a ubrání se.
Ve skutečnosti ale tomu tak nebylo. "Není to žádná reálie, ale vzpomínka na 24. září 1938 a zároveň zakončení letošní sezony na bunkrech," uvedl po první bitce hlavní pořadatel Jiří Dušek.
Spolu s kolegy z Klubu vojenské historie se Dušek stará o pět objektů lehkého opevnění. O jeden z nich se hodinu po akci na celnici strhla druhá přestřelka. To je ale také fikce. O bunkry se ve skutečnosti nebojovalo, mobilizace milionu a čtvrt mužů do zbraně byla k ničemu. Vzdát se bez boje bylo podle některých zbytečné. Patří mezi ně i Dušek.
"Můj názor je že by bylo reálné se ubránit, ale spíš mám dojem, že by Němci neútočili, protože nás potřebovali. Potřebovali se vyzbrojit. Potřebovali náš průmysl. Nebylo to dobře, měli jsme vycenit zuby, říct budeme bojovat, zůstat stát na hranicích a čekat, co se bude dít. Neměli jsme vycouvat," podotkl Dušek.
Jak by bitva o opevnění, které tvořilo kolem 9 200 bunkrů různé velikosti, předvedla asi dvacítka chlapů, kteří si tak jako malí kluci rádi hrají na vojáky. Jako každá sranda i hra na vojáky něco stojí. A není to málo. "Tak jenom uniforma vyjde na nějakých čtrnáct tisíc, bajonet je tak tisícovka a flinta od deseti tisíc nahoru," zmínil Martin ze Smržovky v uniformě SS.
"Na rozdíl od Německa to tady můžeme nosit i se znaky, čemuž se Němci neskutečně diví," uvedl. Aby měl na svůj koníček peníze, musí si ke své práci ještě přivydělávat. "Jedna rána stojí osm korun, takže jenom z platu se to nedá utáhnout," dodal Martin.
Už je čas na druhou ukázku, tak honem k bunkru se sedmičlennou posádkou. Proti ní se blíží přesila nepřátel. "Popláách!" zařve velitel a už se naplno střílí. Statečné vojáky před bunkrem podporuje kulometná palba a naši opět vítězí.
Po bitvě nastává čas na hymnu a svěšení vlajky. Povedená akce. Škoda jen, že hezké počasí nepřilákalo víc lidí. Tak snad za rok.
