Poštolka si udělala hnízdo na domě v Sokolovské ulici v Plzni. Byl začátek května a majitelce bytu přítomnost poštolčí rodinky na okně vadila. "Chtěla, abychom si vajíčka odvezli," vypráví Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů.
V podobných případech se obvykle snaží lidi přesvědčit, aby nechali vajíčka vylíhnout. Tentokrát však byla paní neoblomná. "Jak se pohybovala v pokoji, tak samičku sedící na vajíčkách poměrně často rušila," popisuje Makoň.
Proto pětici kropenatých vajíček z hnízda vyzvedl a co nejrychleji je převezl do umělé líhně Vlastimila Voráčka v Roupově.
Netrvalo dlouho a začátkem června se vylíhla tři mláďata. Zbylá dvě vajíčka zřejmě nebyla oplozená.
Několik hodin stará mláďata putovala zpět do Plzně. Tentokrát do záchranné stanice. První dny strávila poštolčata pod žárovkovým světlem staré stolní lampičky. Jakýsi provizorní inkubátor jim nahrazoval mámu, zajišťoval potřebnou teplotu a stal se jejich dočasným domovem.
"Téměř nepřetržitě jsme jim servírovali dlouhou pinzetou malé kousíčky laboratorních myší, potkanů a jednodenních kuřátek," říká Karel Makoň.
Během tří týdnů se mláďata naučila trhat a přijímat potravu sama. Asi v pátém týdnu přesídlily do velké voliéry k ostatním zkušenějším a starším poštolkám.
Zde se naučily základním návykům chování dravce, cvičily křídla a trénovaly spolu s ostatními dravci.
Nakonec je záchranáři tento týden okroužkovali a vypustili do volné přírody. Plzeňská stanice takto ročně zachrání a vrátí zpět do přírody až 30 mláďat poštolky obecné.
