Ministr školství Josef Dobeš před blížícími se přijímačkami na střední školy vyzval rodiče, aby se nebáli poslat dítě na učiliště. Podle něj se tím zvýší šance, že najde v budoucnu práci. "Jde hlavně o absolventy strojírenských, elektrotechnických i stavebních oborů. Jsou to perspektivní obory," doporučil ministr.
ČR by měla počet učňů snižovatČeská republika by se měla podle společnosti Scio, jejímž polem působnosti je zejména zjišťování a hodnocení výsledků vzdělávání, snažit počet učňů snižovat, a ne zvyšovat. Své závěry odůvodňuje obecným trendem v Evropě, kdy se počet vzdělaných lidí zvyšuje. Podle tohoto předpokladu bude v roce 2020 potřeba jen 15 procent zaměstnanců s nízkou kvalifikací oproti dnešním zhruba 20 procentům.  Předpokládaný vývoj poptávky po zaměstnancích v Evropě podle výše dosaženého vzdělání. |
S tímto názorem ale Scio nesouhlasí a dokládá svá tvrzení řadou grafů, které mají dokázat opak. Ty vzešly z výsledků komplexní studie, která bere v úvahu řadu faktorů důležitých pro budoucí postavení zaměstnanců dle dosaženého vzdělání.
Podle Scia je v ČR dostatek vyučených. "Podíl vyučených v dospělé populaci patří k nejvyšším v Evropě," tvrdí zpráva. Z pohledu budoucího vývoje vidí Scio problém hlavně v rostoucích požadavcích na dosažené vzdělání i u pozic, které donedávna byly učňovské.
"Hnát žáky do učilišť znamená omezování jejich společenského uplatnění, investice společnosti do drahého vzdělávání učňů se nezúročí," tvrdí.
Za Dobešovým doporučením vidí Scio spíše zájmy učilišť bojujících o přežití či průmyslových lobby, která se snaží pojistit si levnou pracovní sílu bez vlastních finančních nákladů a sociální odpovědnosti. Scio poukazuje spíše na opačný problém, kdy se ČR potýká s nedostatkem lidí s kvalitním všeobecným vzděláním.
Scio poukazuje i na průzkum Národního ústavu odborného vzdělávání, podle kterého pracuje v oboru, v němž se vyučili, méně než polovina absolventů. Ministerstvo školství odmítlo studii komentovat a odkázalo právě na Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV).
"Jestli se mají zvyšovat (nebo snižovat) počty žáků v učebních oborech, závisí ze všeho nejvíc na potřebách zaměstnavatelů a na tom, jestli vyučení budou nacházet uplatnění na trhu práce. Statistika ukazuje, že vyučení absolventi mají v průměru větší nezaměstnanost než maturanti - jsou ale velké rozdíly mezi jednotlivými obory a regiony," uvedla tisková mluvčí NÚOV Zoja Franklová.
Proti Sciu se staví Svaz průmyslu a dopravy
Proti závěrům zveřejněné studie se postavil Svaz průmyslu a dopravy, který naopak tvrdí, že učňovské školství kolabuje a je třeba ho oživit. Pokud se tak nestane, hrozí podle něj řadě firem existenční problémy z důvodu nedostatku odborně vzdělaných zaměstnanců. Odkazuje se přitom na šetření mezi 1 600 členskými firmami a závěry řady kulatých stolů, které pořádal.
"České ekonomice hrozí vážné problémy kvůli prohlubujícímu se nedostatku žáků v učilištích a středních odborných školách. Jak uvádí zveřejněná studie společnosti Scio, během příštích let se očekává jejich pokles až o 30 procent, přičemž oproti minulému roku nastoupilo na střední školy a učiliště o 16 tisíc žáků méně a některé školy nejsou naplněné ani z poloviny," tvrdí svaz průmyslu.
"I v budoucnu budou potřební vyučení lidé, byť souhlasíme s autory studie, že kvalifikační požadavky na dělnické profese se neustále zvyšují. Vycházíme však z prognóz, podle nichž bude v celoevropském měřítku potřeba v roce 2020 stále nejméně 15 procent pracovníků s nižší kvalifikací (...), je proto žádoucí udržet podíl maturitních a nematuritních oborů v poměru 70 ku 30 procentům," říká Miloš Rathouský, ředitel Sekce rozvoje lidských zdrojů Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Obory je třeba zatraktivnit, míní NÚOV
Podle Národního ústavu odborného vzdělávání je potřeba především učební obory zatraktivnit tak, aby o ně vzrostl zájem mezi samotnými studenty. "Školy by měly do učebních oborů přitahovat žáky atraktivitou nabízených oborů a jejich kvalitou," míní Franklová. Podobně mluví i o samotných zaměstnavatelích.
Školám by k tomu měly pomoci i jednotné testy, které úřad připravuje. Ty by se měly stát zárukou toho, že absolvent ovládá své řemeslo na vysoké úrovni. "K jednotným zkouškám se už dobrovolně připojily tři čtvrtiny škol s učebními obory," uvedla Franklová. Určitá záruka kvality může podle ní přinést zvýšení prestiže učebních oborů a větší pravděpodobnost, že si je žáci společně s rodiči vyberou.
"Jsou zaměstnavatelé, kteří si dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale nebylo by na místě nějakými zásahy shora nutit žáky, aby se do daných oborů hlásili. Když budou studovat obor, který je nezajímá, pravděpodobně ho nedokončí nebo v něm pak nebudou hledat práci," dodala.
