Inventura na radnici: Plzeň ke svým velkým cílům nedošla

Rozpaky, ztráta tahu na bránu, přešlapování na místě. I to jsou rysy, které charakterizují činnost vedení plzeňské radnice v končícím volebním období. Místo velkých projektů se politici raději chlubí menšími. Často přitom ukazují například na oblíbenou Mlýnskou strouhu.

Opravené plzeňské náměstí s novými kašnami. | foto: Daniel Beran, MAFRA

Výsledky komunálních voleb před čtyřmi roky daly plzeňské ODS mimořádně silný mandát. Na úrovni samosprávy města v podstatě nemohl nikdo občanským demokratům nijak výrazně bránit ve splnění jejich plánů. Pokud by táhli za jeden provaz a nekomplikovali život sami sobě.

KDO VLÁDNE

V komunálních volbách v Plzni v roce 2006 získala ODS 45,23 % hlasů. To jí vyneslo 22 křesel v zastupitelstvu města, které má 47 členů.

Po volbách vznikla na úrovni města pravicová koalice ODS, Pravá volba pro Plzeň a KDU-ČSL. Koaličním partnerům občanští demokraté přenechali v devítičlenné městské radě křesla dvou náměstků primátora.

Šéf plzeňských lidovců Petr Náhlík už v roce 1998 prohlásil, že v Plzni neexistuje politický boj kromě boje uvnitř ODS. Uplynulé volební období to potvrdilo.

Ovšem potvrdilo se i známé tvrzení některých politiků ODS, že posledním plzeňským primátorem, který měl nějakou vizi, byl Zdeněk Prosek.

Záměry nevypadaly špatně, dokončili ale jen malé projekty

Na začátku byly velké cíle, které nevypadaly špatně. Zklidnění provozu na náměstí Republiky. Stavba parkovacích domů. Personální audit a optimalizace magistrátu, aby se ušetřilo. Ale také několik překladišť na okrajích Plzně, aby už městem nejezdilo tolik kamionů. Nebo větší bezpečnost ve městě.

Co zbylo na konci? S výjimkou personálního auditu a optimalizace se nic z toho neuskutečnilo. A co onen audit a přesuny lidí přinesly? Hlavně dusno na magistrátu a nový bezpečnostní odbor, který si založil bývalý radní Karel Paleček (ODS).

CO SE (NE)POVEDLO

Nepovedlo se

* zklidnit provoz v centru Plzně

* postavit na okrajích města logistická centra - překladiště - a omezit tím jízdy kamionů přes město

* vybudovat parkovací domy

* personální audit a takzvaná optimalizace magistrátu zřejmě přinesla především mnohamilionové výdaje

* zkrachoval pokus prosadit silnici ze středu města na Severní předměstí přes Roudnou

* nereálný se ukázal plán vést silniční magistrálu přes areál Škodovky

* padly plány na stavbu akvaparku a velkého fotbalového stadionu

* dotáhnout trolejbusovou linku na Severní předměstí

Povedlo se

* otevřít Muzeum loutek na náměstí Republiky

* vykoupením zachránit před zánikem sportovní areál Prokopávka

* rozšířit sadový okruh historického jádra o Mlýnskou strouhu s jezírkem

* oživit kulturní provoz v Měšťanské besedě

* získat titul Evropské hlavní město kultury 2015

* otevřít trolejbusovou trasu na Borská pole

* dokončit rekonstrukci náměstí Republiky instalací výjimečných kašen s pozlacenými chrliči

* vybudovat pěší zónu v Martinské ulici

V disciplíně plnění velkých záměrů a projektů se radniční koalici ovládané ODS zkrátka nevedlo. Politici si to vynahrazovali při menších akcích. S nadšením se proto dnes hlásí k tomu, jak správa veřejného statku zvelebila Mlýnskou strouhu. Proto tak milují rozšiřující se zoologickou zahradu, kde jsou vidět změny k lepšímu. Proto upozorňují, že v Martinské ulici je pár týdnů nová, asi stometrová pěší zóna.

Plánovalo se a plánovalo

Příznačné pro vedení města v posledních čtyřech letech bylo spřádání nákladných plánů do budoucna. Mluvilo se o novém divadle za stovky milionů korun nebo o silniční magistrále přes areál Škodovky. Naplánovaný je i přesun vozovny dopravního podniku do Škodovky. Nebo se snilo o akvaparku a velikém fotbalovém stadionu. Všechny ty projekty spojuje důležitá nezodpovězená otázka: Kde na to všechno vzít?

Škatulata, hejbejte se!

Svéráznou kapitolou uplynulého volebního období byly personální změny ve vedení města. Sotva do se do rady dostal Miroslav Charvát (dříve ODS) už se musel loučit, protože byl evidovaný jako agent komunistické vojenské kontrarozvědky. Místo Charváta do vedení radnice usedla Helena Matoušová (ODS).

Další pozoruhodný přesun souvisel se změnou poměrů sil uvnitř plzeňské ODS. Náměstek primátora Jiří Uhlík rezignoval v listopadu 2007, protože jeho domovská ODS Plzeň-Lochotín ztratila ve straně spojence a vliv. Šéf lochotínské ODS Petr Štrunc proto také opustil křeslo šéfa představenstva dopravních podniků. Uhlíka ve funkci náměstka města nahradil Petr Rund a radu doplnil Karel Paleček. Právě Paleček se ale loni v létě musel poroučet. Dostal se totiž při noční hlučné zábavě v klubu Utopie do střetu se strážníky, kteří si stěžovali, že jim vyhrožoval. Za Palečka musel do rady naskočit Robert Houdek.

Činnost rady města v posledních letech možná více než dřív trpěla nedobrými vztahy mezi některými politiky. Tým, o kterém před nástupem do funkce mluvil primátor Rödl, v podstatě nikdy nevznikl. Pravděpodobně nejvíc to skřípalo mezi primátorem Rödlem a radním Palečkem. Vyvrcholení přinesla aféra Utopie. Primátor řekl, že v chování radního vidí aroganci moci a ten zakrátko rezignoval.

Velký úspěch jako by spadl z nebe

Při pohledu zpátky se zdá jako paradox, že za poslední roky si asi největších zářez do pažby mohli konšelé udělat v oblasti, kde nic velkého ani nechystali a za něco, co neplánovali. Za zisk prestižního titulu Evropské hlavní město kultury 2015. Pokud by si za tohle ovšem vůbec někdo z politiků měl připsat body, pak náměstkyně primátora Marcela Krejsová, která šla za titulem s nasazením sobě vlastním a neváhala kvůli tomu psát i papeži do Vatikánu. O úspěchu města už se dozvěděli v zahraničí a Plzeň je známější. K úplné spokojenosti se ziskem ceněného titulu zbývá maličkost. Aby se podařilo jej zužitkovat. Třeba tak, že opravdu někde najdou peníze na plánovanou stavbu nového divadla.

OPOZICE: MRZÍ MĚ PARKOVÁNÍ V CENTRU

Zástupce opoziční ČSSD Milan Chovanec za problém vedení města v Plzni viděl mimo jiné vnitřní spory v ODS. "Ty rozvoj města brzdily," tvrdí Chovanec.

Co končícímu vedení města vyčítáte?
Mrzí mě, že se nepodařilo vyřešit parkování ve středu města. A nepodařilo se posunout problém se silnicí přes Roudnou nebo jiným plnohodnotným druhým napojením Lochotína na střed města. Také se mi nelíbí, že máme problémy s kriminalitou ve středu města. Stačí se zeptat obchodníků na náměstí a v okolních ulicích, kde jsou drobné krádeže na denním pořádku.

Můžete naopak koalici na radnici za něco chválit?
Určitě je chci pochválit za to, že dotáhli do konce výkupy pozemků pro západní okruh. Samozřejmě se zpožděním, ale konečně se ta důležitá stavba rozběhne. A je třeba také ocenit zisk titulu Evropské hlavní město kultury 2015. Teď se budou muset radnice i kraj snažit, aby do města na projekt přitekly dotace.

PRIMÁTOR: Z dotací získá město MILIARDU

Primátor Plzně Pavel Rödl při bilancování uplynulého volebního období přiznává, že radnice dluží lidem lepší podmínky pro parkování.

Co pokládáte za úspěch, kterého se vám podařilo dosáhnout?
Napomohli jsme získání dotací z EU vytvořením integrovaných operačních plánů. Podařilo se domluvit s provozovatelem Vodárny Plzeň změnu vztahu, abychom mohli získat dotace například na projekt Čistá Berounka nebo na novou úpravnu vody. Celkově se přitom jedná o dotace kolem miliardy korun. Úspěch je i to, že jsme dokončili výkupy pozemků pro západní okruh.

Vidíte naopak nějaký dluh?
Nepodařilo se postavit dostatek parkovacích míst v centru Plzně.

Který problém je zapotřebí v Plzni v budoucnu vyřešit?
Město trápí doprava jako taková. Problémem je také stav vodárenské a kanalizační sítě. Nesmíme zapomenout ani na stavbu divadla nebo přestavbu fotbalového stadionu.